Zákaz reinkarnace i znárodnění křesťanství – i to jsou metody omezování náboženské svobody v Číně

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Souboj čínských draků - ilustrační foto

Komunistický režim Číny tradičně pronásleduje věřící všech náboženství. Vloni vystupňoval perzekuci křesťanů, přestože bývalý papež Benedikt XVI. před pěti lety vyzval tamější komunistický režim ke spolupráci a dialogu. Letos se situace zhoršila ještě víc.

Čínský komunistický režim stále stupňuje pronásledování křesťanů a ti dnes zažívají nejhorší perzekuci od kulturní revoluce. Upozorňuje na to ředitel organizace China Aid Bob Fu, který byl sám v Číně vězněn a mučen a nakonec uprchl do Hongkongu a potom do Spojených států. Podle něj úřady tažení proti křesťanským církvím zesílily – demolují kostely nebo z nich odstraňují kříže a přibývá věřících i duchovních, kteří jsou odsouzeni k mnohaletým trestům vězení.

Letos došlo k raziím ve více než 300 kostelů a roste i počet brutálních útoků na křesťany. V září vzala policie útokem kostel státem registrované Církve Olivové hory ve Fo-šan v provincii Kuang-tung a zatkla asi stovku věřících na mši, včetně malých dětí. Členové kongregace ve východočínském městě Wen-čou dva měsíce fyzicky bránili kříž na střeše kostela, ale policisté jej nakonec odstranili při ostrém střetu s věřícími a desítky jich zranili. Podle Fua Čína takové incidenty nezažila ani za kulturní revoluce, kdy bylo náboženství zakázáno.

Dnes Peking oficiálně uznává evangelickou a katolickou víru, taoismus, buddhismus a islám, ale všechny je šikanuje, často i bizarními způsoby – před sedmi lety například buddhistům „zakázal reinkarnaci“. Katolíci zase nesmějí oficiálně uznávat Vatikán. Všechny církve musí mít státní registraci a fungují pod bedlivým dozorem státu, takže většina věřících svou víru praktikuje tajně.

Nedávno vláda oznámila, že křesťanství „znárodní“. Nikdo netuší, co to bude v praxi znamenat, ale ředitel Státního úřadu pro náboženské otázky Wang Cuo-an prohlásil, že „křesťanská teologie se musí přizpůsobit čínským podmínkám“; musí se „počínštit“ a křesťané musejí „přispívat k harmonickému pokroku země, kulturnímu rozkvětu a hospodářskému rozvoji“. Brzy nato úřady zesílily zásahy proti zahraničním misionářům a jejich dobročinným organizacím.

Stupňování perzekuce však paradoxně vede k růstu počtu křesťanů. Zatímco v roce 1949 jich byl necelý milion, dnes se jich odhaduje na 90 milionů. Odborníci předpovídají, že za pár let bude mít Čína nejpočetnější křesťanskou komunitu na světě a v zemi samotné bude víc křesťanů než členů komunistické strany.