Zamyšlení Leo Pavláta: Purimová hra Karola Sidona v roce 1981

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Na tento čtvrtek, 14. den hebrejského měsíce adar, připadá radostný židovský Svátek losů Purim. Jeho oslavu z roku 1981 přiblíží osobní vzpomínkou Leo Pavlát.

Koncem 70. let minulého století pražská židovská obec víceméně přežívala. Pravda, košer jídelna nabízela obědy a bohoslužby ve Staronové i Jeruzalémské synagoze se konaly. Muži a ženy, mnohdy z Podkarpatské Rusi, žili pevně svou vírou, ale s nimi, sedmdesátníky a staršími, jakoby měla židovská náboženská tradice skončit. V Čechách a na Moravě nebyl jediný rabín, náboženská výuka neexistovala a stejně tak literatura.

V lednu 1977 však byla zveřejněna Charta 77. Její signatář, spisovatel Karol Sidon se poté obrátil ke svému židovství a vedle něho začala na obec docházet skupinka dvacátníků a třicátníků; nadšenců, kteří se k nevoli režimu rozhodli pro židovský náboženský život.

Úřady tehdy kromě modliteb povolily židovské obci jen kulturní program při příležitosti svátků Chanuka a Purim v historické židovské radnici. Ty svátky připomínají dávná vítězství Židů nad utlačovateli, přičemž Purim oslavuje záchranu před vyhlazením za vlády perského krále Achašveroše.

Onu událost ze 4. století před občanským letopočtem popisuje biblická Kniha Ester a se vzpomínkou na to byl Purim vždy svátek veselý, který před válkou provázely mezi východoevropskými chasidy četné šprýmy a také Knihou Ester inspirované purimové hry. Takovou „purimšpíl“ napsal na jaře 1981 i Karol Sidon. Vtipnou, bujarou, s narážkami na aktuální život Židů v Praze. Sidonovo autorství zůstalo skryto, a tak se hra, kterou se svými mladšími přáteli-neherci secvičil, dostala i na program purimové oslavy Židovské obce v Praze. Hrát se mělo v sobotu po večerní šabatové bohoslužbě, ale jak tvůrce hry, tak účinkující si ještě vyžádali generální zkoušku.

Purimšpíl

Pokračování by se nejspíše našlo v záznamech StB. Generálka v zaplněném sále židovské obce v pátek odpoledne totiž byla dárkem dětem signatářů Charty 77, které přišly v hojném počtu i se svými rodiči. Pár hodin poté estébáci odvezli Karola Sidona do policejní vazby a vystrašené vedení obce naléhalo na změnu konce hry. „Židé ve státech krále Achašveroše se postavili na obranu svých životů, aby měli pokoj od svých nepřátel,“ znělo totiž odhodlaně v závěru představení. Co víc, neumělí herci při recitaci tohoto verše z Knihy Ester mávali nad hlavou dřevěnými mečíky, což bylo shledáno jako proizraelská provokace.

Odvolat představení však již nešlo, a tak hra bez jakýchkoliv úprav slavila za velkého pobavení publika svou premiéru a vlastně i derniéru. StB potom především proti Karolu Sidonovi přitvrdila; příští rok ho přinutila k emigraci. Purimová slavnost skončila.

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.