Rychlík k zastavení potřebuje dlouhou vzdálenost, lehce potom dojde k nehodě

13. únor 2014 13:20

Není to zrovna hezký pohled – lokomotiva a pod ní auto, které je zdemolované tak, že se dá poznat snad jen barva. Od začátku února zahynuli tímto způsobem už tři lidé a to vždy na přejezdu, který je zabezpečen pouze světly bez závor. Možná by byli opatrnější, kdyby si uvědomili, že jedoucí vlak hned tak nezastaví. A tak jsme se nejprve řidičů zeptali, jaká je podle nich brzdná dráha vlaku?

„150 metrů. Takové tři, čtyři, pět kilometrů. Tipnul bych minimálně 50 metrů. 200 nebo 300 metrů. Něco kolem čtyř kilometrů, myslím.“ Tak jste to slyšeli – představy o brzdné dráze vlaku jsou mezi lidmi hodně různé. Jak je to ve skutečnosti? Záleží samozřejmě na rychlosti, délce, ale i obsazenosti vlaku a také stavu kolejí, na mokrých se brzdí déle. Jan Kučera z Drážní inspekce nabízí konkrétní příklad z poslední tragické nehody u obce Žehúň na Kolínsku, která se stala osudnou mladé řidičce.

Čtěte také

„V tomto případě byla traťová rychlost 100 km/h, než došlo ke střetu, vlak se snažil zabrzdit a bohužel se mu to povedlo až po ujetí 480 metrů, což koresponduje s tíhou, s hybností soupravy – energie se musí někde ztratit,“ popisuje Jan Kučera.

Žehúň a dopravní nehoda

Velmi často navíc takové nehody končí požárem, jak potvrzuje i velitel pražské hasičské jednotky Správy železniční dopravní cesty Václav Mlejnský. „Auto začne hořet, když ho lokomotiva na přejezdu tlačí před sebou třeba 200 nebo 300 metrů než dobrzdí a třením dojde k samotnému hoření auta. Člověku uvnitř už vůbec nic nepomůže, ale aspoň se budete snažit zachránit strojvedoucího z lokomotivy, která od toho také může začít hořet,“ upozorňuje Václav Mlejnský.

Čtěte také

Krutá, ale pravdivá slova. Na našich kolejích je povolená maximální rychlost 160 kilometrů v hodině. A to je taková rychlost, že pro bezpečné zastavení by strojvedoucí musel začít brzdit prakticky ještě před tím, než na kolejích uvidí člověka nebo auto. „Vlaky jedoucí 160 km/h ujedou za jednu sekundu 43 metrů – pokud strojvedoucí uvidí někde na přejezdu člověka a začne brzdit, tak jenom do té doby, než brzda zaúčinkuje, vlak ujede téměř 100 metrů.“

Ale to je teprve okamžik začátku brzdění, do zastavení vlaku zbývá ještě dlouhá chvíle. „Nejrychlejší vlaky mají podle technických předpisů zastavit až po ujetí vzdálenosti jednoho kilometru, a když ještě připočtete reakci strojvedoucího, můžeme se dostat na 1200 metrů.“

Dopravní nehoda vlaku a osobního auta u obce Žehúň

Na rozdíl od aut je velmi obtížné poznat přibližnou rychlost přijíždějícího vlaku. Z pohledu nehodovosti jsou nejrizikovější železniční přejezdy zabezpečené jen světly, bez závor. Byť je jich zhruba čtvrtina z celkových osmi tisíc, nehody na nich mají většinou tragické následky. A překvapivě je podle Kučery na začátku nepozornost. „Zejména poslední dobou zjišťujeme, že oni si prostě nevšimli, že se k přejezdu blíží vlak. Množí se nám také skupina lidí, kteří si vůbec nevšimli, že se blíží k přejezdu.“ Drážní inspekce proto doporučuje doplnit tyto přejezdy i závorami, tu jen nepozorný řidič nepřehlédne.

autor: evk
Spustit audio