Zelenkavé Geminidy, souhvězdí Orionu a všechny planety: Procházka prosincovou oblohou

V 16 hodin 59 minut Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a noci se velmi pozvolna začnou krátit. Typickým zimním souhvězdím je Orion, připomínající spíše než bájného lovce z řecké mytologie motýla s roztaženými křídly.

Velká mlhovina pod pásem Orionu

Výrony prachových mračen na obří hvězdě Betelgeuze v Orionu v představě výtvarníka|foto: ESO/L. Calçada, CC BY 4.0, ©

Souhvězdí má mnoho pozoruhodných objektů, především pak Velkou mlhovinu M42, zvanou též hvězdokupa Trapéz. Najdete ji pod trojicí hvězd Orionova pásu. Jde o obrovský vodíkový molekulární mrak, kde přímo před našima očima stále ještě vznikají nové hvězdy. Vzdálenost 1300 světelných let je v kosmickém měřítku „co by kamenem dohodil…“ Všechny tyto objekty vyniknou jen díky fotografiím, které při dlouhých expozicích nasbírají mnohem více světla než naše oči.

Možná si vzpomenete, že jsme loni začátkem roku v souvislosti s Orionem věnovali pozornost jedné jeho hvězdě – červenému veleobru Betelgeuze. Ta tehdy výrazně zeslábla, spekulovalo se, že by mohla vybuchnout jako supernova. Betelgeuze se však vrátila ke své původní svítivosti. Eskapádu této obří hvězdy téměř dvacetinásobně hmotnější, než naše Slunce astronomové vysvětlili výronem prachového mračna z její atmosféry.

Hvězdy, Večernice a další planety

Souhvězdí Orionu|foto:Pixabay, CC0 1.0

Pojďme ale dál. Prodloužíme-li Orionův pás se třemi modrými hvězdami vpravo, dostaneme se k Aldebaranu v Býku, vlevo ukáže spojnice na nejjasnější hvězdu oblohy Sírius ve Velkém psu. Tyto hvězdy spolu s Rigelem v Orionu, Prokyonem v Malém psu, Poluxem a Castorem v Blížencích a Capellou ve Vozkovi tvoří nám dobře známý zimní šestiúhelník.

V prosinci uvidíme všechny planety. Merkur sice až v jeho závěru večer nízko nad jihozápadem, ale tamtéž, po celý měsíc, Venuši, Jupiter a Saturn. Mimochodem, Venuše jako Večernice bude 4. prosince zářit ve své maximální jasnosti – 4,7 magnitudy asi 11° nad obzorem. Opačným směrem, ovšem ráno, svítí Mars. Uran je viditelný po většinu noci kromě rána, Neptun pak večer vysoko na jihu až jihozápadě. Obě posledně jmenovaná tělesa jsou však vidět jen v dalekohledech.

Zelenkavé meteory Geminid

Měsíc a Venuše|foto:Pixabay, CC0 1.0, ©

Z úkazů stojí za zmínku pěkné seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru a Saturnu večer mezi 6.– 9. prosincem. 14. prosince, kolem osmé ráno, ale i o něco dřív, bude-li jasno, můžeme se těšit na maximum meteorického roje Geminid. Vyletují zdánlivě ze souhvězdí Blíženců a na rozdíl od jiných rojů zazáří zelenkavou barvou. Měsíc nebude rušit, podmínky by měly být výborné, v maximu bychom mohli vidět až 150 středně rychlých meteorů za hodinu. Jejich zdrojem není kometa, jak je u většiny rojů obvyklé, ale zřejmě planetka Phaethon.

V Procházce oblohou upozorňujeme pochopitelně jen na úkazy, které jsou viditelné z území České republiky. Úplné zatmění Slunce, které nastane 4. prosince, k nim tedy nepatří; vztahuje se totiž jen na oblasti na jižní polokouli, pobřeží Jižní Ameriky směrem k Antarktidě. Závěr poslední letošní Procházky oblohou jako obvykle patří měsíčním fázím. 4. prosince nov, 11. prosince první čtvrť, 19. prosince úplněk a 27. prosince poslední čtvrť. Hezké dny sváteční a pěknou podívanou na oblohu i v roce příštím!