Zemské dynamo, neposedné póly a další výlet za ztichlými českými sopkami, od Šumné po Panskou skálu

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak prospěla uzávěra přírodních rezervací v Nepálu populaci tamních nosorožců, zmíníme se o vzácných houbách, které se mykologům podařilo objevit v Krkonoších a povíme si o překvapivém nálezu, který učinil jeden z obyvatel Kralic na Hané při kopání zahradního bazénu; prozradíme vám, že si americká vesmírná agentura NASA už vybrala přistávací modul pro své budoucí cesty na Měsíc a uslyšíte také o ruských plánech na výstavbu nové vesmírné stanice na oběžné dráze Země.

Zemské dynamo a putující póly

Schematické zobrazení magnetického pole Země|foto: freepik.com,CC0 1.0,©

Nebýt magnetického pole, které doslova „obaluje“ naši planetu jako ochranný štít, těžko by na ní vznikl život, jak ho známe. Nedovolilo by to smrtící záření. Povrch Země by nejspíš připomínal marsovské pouště. O existenci zemského magnetismu se ví dávno. Pozoruhodné vlastnosti nerostu magnetovce byly známé už v antice, čínský vynález – kompas pronikl ve středověku i do Evropy a umožnil velký rozvoj mořeplavby. Velmi dlouho, hluboko do 20. století, však vědcům nebylo jasné, jak přesně magnetické pole Země vzniká, proč v čase kolísá a proč jsou oba magnetické póly tak neposedné, že prakticky neustále mění svou polohu. Mezi poměrně čerstvé poznatky patří objev – pro někoho znepokojující – skutečnosti, že velký zemský magnet může nejen zeslábnout, ale dokonce se i přepólovat. K čemuž ostatně v minulosti naší planety mnohokrát došlo.

Jak si staří učenci magnetismus vysvětlovali? O tom jsme si povídali s Jakubem Velímským z katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak skutečně vzniká magnetické pole Země? Kam a proč prchají magnetické póly? Co by přineslo přepólování zemského magnetu? A jak se geomagnetické pole sleduje a měří?

Za sopkami od Šumné po Panskou skálu

Radobýl|foto:Eva Bucharová,Český rozhlas

Pokračujeme v naší procházce po českých sopkách. A to pěkně od západu na východ. Náš dubnový seriál je inspirován knihou geologa a vulkanologa České geologické služby Vladislava Rappricha „Oživlé sopky České republiky“.

Nejprve navštívíme vrch Šumná, který se, ozdoben ruinou hradu na vrcholu, zvedá nad Kláštercem nad Ohří. Za další vyhaslou sopkou se vydáme do Vinařic u Kladna, obce, která leží na úpatí nevysoké Vinařické hory. Dalším vrchem sopečného původu, o kterém nám Vladislav Rapprich řekne víc, je Radobýl, jehož vykousnutá silueta se tyčí nad tokem Labe mezi Litoměřicemi a Lovosicemi. Poslední z lokalit je slavná Panská skála u Kamenického Šenova.