Zlaté časy zeleného zlata. Chátrající stopy chmelařské minulosti a první setkání Evropanů s asijskou čajovou kulturou

28. únor 2021

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:38 - Dokumentace starých sušáren chmele
23:29 - Procházka březnovou oblohou
27:33 - Soutěž o Knihu měsíce
29:12 - Kofeinové nápoje a Evropa, 3. část: Asijské čajové obřady

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co napsal norský malíř Edvard Munch tužkou do rohu svého slavného obrazu Výkřik, zmíníme se o průzkumu švýcarských seismologů, kteří označili rok 2020 za zřejmě nejtišší z posledních dvou dekád a představíme vám projekt zaoceánské plachetnice s plachtami z karbonu a laminátu; prozradíme vám také, proč se prvním naklonovaným ohroženým zvířetem USA stal tchoř černonohý a krátce se vrátíme k přistání americké sondy Perceverance na povrchu Marsu.

Zlaté časy zeleného zlata

Stará sušárna chmele v Postoloprtech

Krajina v okolí severočeského Žatce a Litoměřic bývala kdysi plná chmelnic. Snad v každé vesnici stály typické stavby, určené pro zpracování chmele. Mnohé z nich stojí dodnes – zejména sušárny chmele jsou se svou zajímavou architekturou dominantami řady obcí, i když se v nich už většinou chmel dávno nesuší. Naprostá většina těchto staveb, postavených mezi lety 1850-1950, nemá žádnou památkovou ochranu, vytratily se i z obecného povědomí, takže se donedávna ani nevědělo, kde všude stojí, jak jsou zachovalé a kolik jich je. To vše se změnilo díky velkému pětiletému odbornému projektu Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele, financovanému Ministerstvem kultury, který v loňském roce skončil.

Stará sušárna chmele v Drahobuzi na Litoměřicku

Jedním z vrcholů projektu je nedávno (i když zatím jen na webu) zpřístupněná výstava Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán. Na vzniku výstavy se stejně jako na celém projektu podíleli pracovníci Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a dokumentačního centra Filozofické fakulty ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Jak se stavby určené ke zpracování chmele poznají a v čem především spočívá jejich výpovědní hodnota? Na to jsme se ptali vedoucí projektu, památkářky Lucie Radové. Historické sušárny chmele jsou dnes většinou v nedobrém stavu. Kolik se toho zachovalo z jejich vybavení? Podařilo se badatelům získat i nějaké nové informace k historii sušení chmele a chmelařství jako takového? Jak dokumentace starých sušáren probíhala? A co je to Certifikovaná metodika efektivního tematického průzkumu a dokumentace historických staveb?

Evropané a čajové obřady Asie

Čajová keramika

Kakao z Ameriky, káva nejspíš ze subsaharské Afriky a pak hlavně z muslimského světa. Kofeinové nápoje se do Evropy raného novověku dostávaly složitými cestami. Povídáme si o nich v našem seriálu, inspirovaném knihou Karla Černého Ze zámoří do Čech. Minule jsme se od kávy dostali i k čaji, jehož pravlastí je východní Asie, ale roste třeba i v Indii. Lístky čajovníku se asi zezačátku jedly jak byly, a když se z nich později začal připravovat nálev, byl to pochopitelně zpočátku jen ten zelený. Čas černého čaje přišel později. Tentokrát si budeme povídat o prvních setkáních Evropanů s čínskou a japonskou čajovou kulturou.

Jak se popíjel čaj v Číně a v Japonsku, když tam dorazili první Evropané? Byl nápojem všedního dne nebo byly s jeho konzumací vždy spjaté nějaké ty složité obřady a rituály, jak je v obecném povědomí? Slovo má historik lékařství a odborník na dějiny výživy Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Spustit audio

Související