Zlaté časy zeleného zlata. Chátrající stopy chmelařské minulosti a první setkání Evropanů s asijskou čajovou kulturou
Poslechněte si:
01:08 - Objevy a události
04:38 - Dokumentace starých sušáren chmele
23:29 - Procházka březnovou oblohou
27:33 - Soutěž o Knihu měsíce
29:12 - Kofeinové nápoje a Evropa, 3. část: Asijské čajové obřady
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co napsal norský malíř Edvard Munch tužkou do rohu svého slavného obrazu Výkřik, zmíníme se o průzkumu švýcarských seismologů, kteří označili rok 2020 za zřejmě nejtišší z posledních dvou dekád a představíme vám projekt zaoceánské plachetnice s plachtami z karbonu a laminátu; prozradíme vám také, proč se prvním naklonovaným ohroženým zvířetem USA stal tchoř černonohý a krátce se vrátíme k přistání americké sondy Perceverance na povrchu Marsu.
Zlaté časy zeleného zlata
Krajina v okolí severočeského Žatce a Litoměřic bývala kdysi plná chmelnic. Snad v každé vesnici stály typické stavby, určené pro zpracování chmele. Mnohé z nich stojí dodnes – zejména sušárny chmele jsou se svou zajímavou architekturou dominantami řady obcí, i když se v nich už většinou chmel dávno nesuší. Naprostá většina těchto staveb, postavených mezi lety 1850-1950, nemá žádnou památkovou ochranu, vytratily se i z obecného povědomí, takže se donedávna ani nevědělo, kde všude stojí, jak jsou zachovalé a kolik jich je. To vše se změnilo díky velkému pětiletému odbornému projektu Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele, financovanému Ministerstvem kultury, který v loňském roce skončil.
Jedním z vrcholů projektu je nedávno (i když zatím jen na webu) zpřístupněná výstava Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán. Na vzniku výstavy se stejně jako na celém projektu podíleli pracovníci Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a dokumentačního centra Filozofické fakulty ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Jak se stavby určené ke zpracování chmele poznají a v čem především spočívá jejich výpovědní hodnota? Na to jsme se ptali vedoucí projektu, památkářky Lucie Radové. Historické sušárny chmele jsou dnes většinou v nedobrém stavu. Kolik se toho zachovalo z jejich vybavení? Podařilo se badatelům získat i nějaké nové informace k historii sušení chmele a chmelařství jako takového? Jak dokumentace starých sušáren probíhala? A co je to Certifikovaná metodika efektivního tematického průzkumu a dokumentace historických staveb?
Evropané a čajové obřady Asie
Kakao z Ameriky, káva nejspíš ze subsaharské Afriky a pak hlavně z muslimského světa. Kofeinové nápoje se do Evropy raného novověku dostávaly složitými cestami. Povídáme si o nich v našem seriálu, inspirovaném knihou Karla Černého Ze zámoří do Čech. Minule jsme se od kávy dostali i k čaji, jehož pravlastí je východní Asie, ale roste třeba i v Indii. Lístky čajovníku se asi zezačátku jedly jak byly, a když se z nich později začal připravovat nálev, byl to pochopitelně zpočátku jen ten zelený. Čas černého čaje přišel později. Tentokrát si budeme povídat o prvních setkáních Evropanů s čínskou a japonskou čajovou kulturou.
Jak se popíjel čaj v Číně a v Japonsku, když tam dorazili první Evropané? Byl nápojem všedního dne nebo byly s jeho konzumací vždy spjaté nějaké ty složité obřady a rituály, jak je v obecném povědomí? Slovo má historik lékařství a odborník na dějiny výživy Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Související
-
Sušárna chmele v Dubé: Technická památka z 19. století v celostátní nominaci v soutěži Památka roku
Po 7 letech od začátku rekonstrukce má historická sušárna chmele v Dubé kompletně novou fasádu, střechu i všechna okna a dveře. Náš redaktor se tam byl podívat.
-
Unikátní sušárnu chmele používají pěstitelé v Libočanech u Žatce. Patří řádu benediktýnů
Víc zpracovaného chmele a méně pracovníků potřebných k obsluze stroje. Takové jsou hlavní výhody moderní sušárny chmele, kterou používají pěstitelé v Libočanech na Žatecku.
-
Japonský čajový obřad je velkou společenskou událostí. Zažil...
Přes sto umělců se zúčastnilo letošního Artfestu, který na budějovickém výstavišti uspořádal Josef Balek a Volné sdružení umělců jižních Čech. Přijeli lidé nejen z ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.