Zmizí z veřejných institucí v Chorvatsku katolické kříže?
Chorvatský prezident Stipe Mesič se dostal do ostrého sporu s katolickou církví. Prosazuje totiž návrh, aby ze státních škol a veřejných institucí zmizely tradiční kříže. Vyvolal tím nevoli u tamní katolické církve. Na jeho hlavu se začala snášet nejrůznější obvinění, včetně toho, že se dopouští velezrady.
Vztahy chorvatského prezidenta s katolickou církví jsou v posledních týdnech na bodu mrazu. Stalo se tak poté, co hlava státu ohlásila, že budou ze státních a veřejných institucí odstraněny katolické kříže. Prezident se odvolává na ústavu, která definuje Chorvatsko jako sekulární stát. Ve státních školách, kasárnách, na policejních stanicích, ale i parlamentu a sídlech samospráv by tedy měly být jen státní vlajka, nebo znak.
V týdeníku Hlas koncilu, který se zabývá životem katolíků v Chorvatsku v reakci na to vyšel úvodník plný útoků na prezidenta, který se podle autora dokonce svým počínáním dopouští velezrady. Ačkoli se poté, co chorvatská média začala případem zabývat, autor hájil tím, že v textu nepadlo prezidentovo jméno.
5. srpna jako každý rok proběhly v zemi oslavy Dne vítězství. Jde o připomínku konce Vlastenecké války, jak v zemi oficiálně nazývají konflikt s etnickými Srby v letech 1991 až 1995. Stipe Mesič nijak ani náznakem nezpochybňoval tento oficiální výklad, nebo oběti. Řekl jen, že mají být potrestáni všichni ti, kdo se dopustili válečných zločinů bez ohledu na to, jaké byli národnosti. Včetně těch, kdo se během války zaštiťovali obranou chorvatství, srbství, katolictví, islámu, nebo pravoslaví. Válečné veterány, kteří chápali v dobách post jugoslávské války katolický kříž jako symbol sjednocení chorvatského národa, popudil i tím, že se v Kninu odmítl zúčastnit vzpomínkové mše v kostele svatého Antonína u příležitosti konce války. V reakci na zmíněný zostuzující komentář v Hlasu koncilu.
Katolická komunita představuje v Chorvatské republice podle statistik z roku 2001 téměř 88 procent obyvatel. Necelých pět procent jsou pravoslavní, a půldruhého procenta představují stoupenci islámu. Zbytek jsou agnostici, nebo ateisté.
Záhřebské arcibiskupství, jehož názory Hlas koncilu prezentuje, odmítlo konflikt kolem úvodníku komentovat. Stejně tak jako se prezident Mesič marně dovolával toho, aby se církev distancovala od aktivity kněží, kteří v kostelech rozdávali věřícím provokativní portréty chorvatského prezidenta s čapkou srbských četniků a vyzývali je k účasti na protimesičovských demonstracích. Politici, kteří se připravují na prezidentské volby na přelomu roku, ve kterých už Mesič podle ústavy nemůže kandidovat, vyzývají obě strany k rozumu. Stipe Mesič trvá na svém. Proč by měly být v armádě, kde kromě katolíků slouží i stoupenci jiných vyznání, pouze symboly jednoho z těchto náboženství? Ty podle něj do státních budov nepatří.
