Znovuzrozené kostely: Skoky
Dostáváme se k dalšímu dílu našeho seriálu o znovuzrozených kostelech. Vydáme se na místo, kde záchrana zdevastovaného svatostánku teprve probíhá. Je to na jednom z pustých míst na Karlovarsku. Pár kilometrů jižně od silnice, spojující Karlovy Vary a Prahu, je bývalá obec Skoky.
Nedaleko od Žlutic se nad údolím řeky Střely vypíná barokní kostel Navštívení Panny Marie. Obec Skoky patřila k nejslavnějším poutním mariánským místům v Čechách. Kdo by neznal Panenku skákavou, neboli Panenku Marii skockou. Po roce 1945 byla obec poprvé vysídlena, když odešli Němci. V 50. letech byli vyhnáni ti z nových obyvatel, kteří odmítli kolektivizaci. Zánik obce však dokonalo až vybudování přehrady na Střele, která přeťala jedinou silnici od Žlutic. Zbyl tedy jen kostel, bývalý poutní hostinec, kaplička, hřbitov a terasy ve svahu.
Stojíme před nádherným barokním průčelím kostela a půjdeme se podívat dovnitř.
Nacházíme se v barokním interiéru, na stropě jsou fresky, prostor je bohatě štukově vyzdoben a v chrámu na nás čeká předseda občanského sdružení Pod střechou pan Jiří Šírl. Kolik let už zde nežijí lidé?
"Poslední obyvatel zemřel ve Skocích v roce 1982 a od té doby jsou Skoky pusté a neosídlené."
Stav kostela je dost tristní.
"Ano, je to vidět na první pohled. V 90. letech to tu lidé začali systematicky vykrádat a díky tomu, že ten kostel stojí v podstatě o samotě uprostřed pustiny, se bohužel stal velice snadnou obětí loupeživých nájezdů vandalů a zlodějů."
Jak jste vůbec přišli na to založit občanské sdružení?
"Naše občanské sdružení jsme založili v roce 2006. V témže roce jsme se dostali ke Skokům. Tehdy se tady udála poslední velká devastace: parta zlodějů mědi se dostala na věže a začala rozebírat měděnou krytinu na věžních báních. Nám to nebylo lhostejné a začali jsme organizovat záchranu toho objektu a v podstatě jsme se ujali role jakýchsi koordinátorů a organizátorů těch aktivit na záchranu a využití objektu."
Co se vám už podařilo?
"Do kostela už nezatéká a je de facto zakonzervovaný. Současně s tím jsme řešili i otázku budoucího využití toho objektu. Prostřednictvím našeho projektu "Živé Skoky", který tady už realizujeme druhým rokem, se nám podařilo alespoň během prázdnin ten kostel mít otevřený. Pomocí dobrovolnických služeb je tady prohlídka s výkladem, takže /návštěvníci/ si mohou prohlédnout kostel od podzemí až po krovy a věže. Ten kostel je potřeba otevřít i širší veřejnosti, a proto se snažíme tady rozvíjet poutní turistiku. K tomuto účelu jsme vymysleli další projekt, který jsme nazvali "Skocká stezka". Je to vlastně projekt na poutní mariánskou trasu. Je to několikadenní putování touto krajinou a trasa spojuje tepelský klášter se Skoky."
Skoky jsou zachráněny před totální devastací, ale na své skutečné znovuzrození teprve čekají.
"Samozřejmě to znovuzrození teprve Skoky očekávají, nicméně ten první krok - oživení - se už podařilo zrealizovat a skutečně ty poslední dva roky kostel alespoň o těch prázdninách žil svým životem."