Zpráva o stavu antisemitismu v České republice
Židovská obec v Praze zveřejnila jako každý rok v dubnu svou výroční zprávu o stavu antisemitismu v České republice. Jaká byla situace v roce 2011, na to jsme se informovali v pražské židovské komunitě. Jméno respondentky z bezpečnostních důvodů neuvádíme.
Máme před sebou několikastránkové povídání o tom, jaký je stav antisemitismu u nás. To jsou čísla, nebo jsou to i fakta?
„Jedná se o soubor čísel a faktů a ta zpráva obsahuje seznam antisemitských incidentů, které se staly za rok 201. Plus obsahuje část analytickou, kde jsou obsaženy texty, které se týkají celkového společenského kontextu, který se nějakým způsobem týká antisemitismu nebo nenávisti vůči menšinám obecně.“
Vy to děláte již dlouhodobě, takže máte nějaké srovnání. Zhoršuje se situace, zlepšuje se?
„Podle těch našich čísel se situace v České republice, co se týče projevů antisemitismu, nezhoršuje. Více méně ta čísla jsou obdobná, jako byla v minulém roce, tzn. že jsme v letošním roce monitorovali 5 útoků na majetek, jeden útok na osobu, což je tedy novinka. Ten útok na osobu se objevuje poprvé od roku 2008. Čtyři případy vyhrožování, sedm případů obtěžování a dvacet šest antisemitských článků a webů. Ta čísla jsou, jak už jsem řekla, v podstatě obdobná jako loni, takže nějakou výraznou změnu trendu nesledujeme.“
Mně se ta čísla zdají malá. Já si myslím, že nevystihují úplně situaci. V čem to může být?
„Tak těch důvodů může být několik. Já si myslím, že největším důvodem, proč ta čísla jsou tak malá, je to, že ty incidenty se těžko sbírají. My sbíráme antisemitské incidenty a antisemitské články na základě definice antisemitismu, kterou zveřejnila Agentura pro základní práva při Evropské unii. Ta čísla vlastně získáváme, nebo o těch incidentech se dozvídáme od samotných objektů těch antisemitských útoků, případně od židovských organizací, které nám je nahlásí, případně z otevřených zdrojů na internetu. A samozřejmě nemůžeme pokrýt celý mediální prostor, tzn. že spousta těch článků nebo webů nám uteče. Další věc je, že spousta těch incidentů se řeší přímo nahlášením na policii, což se k nám občas také nedostane, takže ta čísla jsou zkreslená. Ale myslím si, že jako doplněk právě k těm analýzám, které vydává třeba Ministerstvo vnitra nebo policie, že by se na to měl brát zřetel. Ty informace, ta čísla nebo ty incidenty pocházejí od trošku jiných zdrojů, ale jako doplňující informace, myslím si, že to má smysl.“
Na závěr taková otázka – já osobně mám trochu větší strach než v minulých letech. Co Vy, která se s těmi fakty setkáváte přímo? Máte takový pocit?
„Tak já mám spíš pocit, že se mění charakter těch antisemitských incidentů. Jak už jsem řekla, už jsme letos monitorovali jeden útok na osobu, z čehož se samozřejmě nedá vyvozovat nějaký dlouhodobější trend. Mám pocit, že se trochu mění tolerance většinové společnosti k těm projevům antisemitismu, že to, co si třeba v minulých letech dovolily vyjádřit nějaké extremistické skupiny, se dneska posouvá do většinových médií. A je to většinovou společností tolerováno. Takže v tomhle já spíš vidím ten nebezpečný trend.“