V řadách islámských radikálů je podle Jourové i člověk z Česka, MZV to popírá
Podle eurokomisařky pro spravedlnost Věry Jourové bojuje za islámské radikály i jeden člověk z Česka. Bez dalších podrobností to uvedla v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Ministerstvo zahraničí tvrzení odmítlo jako spekulaci, která není pravdivá.
„Nemám bližší informace, zatím znám toto jedno statistické číslo,“ uvedla Jourová.
Ta už před časem v rozhovoru pro deník Le Figaro mluvila o tom, že z Evropy odjelo bojovat po boku islamistů do Sýrie 6000 lidí, převážně z Francie.
Nyní se podle ní ukazuje, že se problém rozšiřuje i do zemí, u kterých se to tolik neočekávalo, což je podle ní i Česká republika.
O tom, jak se získávají informace o lidech, kteří se připojili, či chtějí připojit k IS mluvil bezpečnostní analytik Andor Šándor
Informaci prý Jourová získala od kolegů, kteří se zabývají oblastí bezpečnosti a trestního práva.
„Je to informace stará dva dny, já jsem po tom více nepátrala, nemyslím si, že bych měla mít bližší informace. Je to signál, že se ten fenomén rozšiřuje,“ poznamenala Jourová.
Ministerstva vnitra ani zahraničí však to, o čem eurokomisařka mluvila, nepotvrdila.
„Naše bezpečnostní složky situaci kolem případného zapojení občanů České republiky na straně Islámského státu dlouhodobě a pečlivě monitorují. Už v minulosti se objevila možná podezření, zatím se však nikdy nepotvrdila, stejně zatím není potvrzený ani tento aktuální případ,“ uvedla dnes brzy odpoledne mluvčí miisterstva vnitra Petra Kučerová.
Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová pak uvedla, že se jedná o spekulace, které „nejsou pravdivé“.
Zabránit odjezdu je těžké
Podle bezpečnostního analytika Andora Šándora může informace o tom, že někdo odešel k Islámskému státu, pocházet z různých zdrojů. Pokud už takový člověk na straně islamistů bojuje, může to být třeba na základě odposlechů, výslechu zajatců nebo od některé z bojujících stran.
„Ale těch možností může být samozřejmě více. Pokud se ten člověk už dal odstopovat, kdy odjížděl ze země nebo tranzitoval především přes Turecko, tak i tímto způsobem. Ale jak to bylo v tomto případě, to já samozřejmě konkrétně vůbec nevím,“ řekl Šándor.
K tématu možného odchodu někoho z Česka k radikálním islamistům také poznamenal, že pokud se pro to někdo rozhodne, je obtížné mu v tom zabránit. Šándor v této souvislosti připomněl snahy Německa nebo Velké Británie zaměřené na to, aby lidé sympatizující s radikály ze země nevycestovali, nebo aby se pak nemohli vrátit.
„Ale řekněme si, že v demokratické společnosti je to velmi obtížné a lze to dělat jedině na základě platné legislativy,“ řekl Šándor.
Protiteroristická legislativa
Co se Britů týká, odhaduje se, že jich v řadách radikálních islamistů bojuje asi 600, a to včetně řady mladistvých. Má se za to, že nalákat se nechají hlavně zranitelné osoby na sociálních sítích a často také životní ztroskotanci, kterým učaruje vidina peněz a dobrodružství a naprosto podcení míru rizika.
V současnosti to mají zájemci s cestou k radikálům složitější než dřív. Úřady jsou mnohem víc ve střehu a kdokoli, kdo hodlá usednout do letadla směr Turecko, musí počítat s prověrkou. Lidé, kteří se nechají k cestě zlanařit, tak zpravidla volí okliku, aby na sebe neupoutali pozornost.
Jaké trasy používají, to se zatím nepodařilo úplně spolehlivě zmapovat.
Uplatňuje se také nová protiteroristická legislativa. Stíhány nejsou jen lidé, kteří by se chtěli přidat k Islámskému státu, ve vězení už skončili i Britové, kteří chtěli poslat peníze svým příbuzným v řadách islamistických hrdlořezů.
Někdy jsou z toho dramatické situace – jako když policie zastavila letadlo, které už pojíždělo po ranveji letiště Heathrow, aby zadržela dívku mířící evidentně do Sýrie.
Jindy však úřady zase zaspaly, když jim i přes řadu indicií proklouzly sítem opatření tři dívky ve věku 14 a 15 let.
Úřady mají k dispozici také nový prvek odstrašení, a sice zrušení platnosti pasu a pozastavení občanství těm britským islamistům, kteří se zřekli Islámského státu a chtějí se vrátit domů.
