Nedostatek vody v krajině spraví možná až zima, odhaduje odborník

Od počátku roku napršelo o 150 litrů na metr čtvereční méně, než je obvyklé, což je téměř třetina ročních srážek. Půda je na celém území vyschlá až do hloubky dvaceti centimetrů. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy ke špatnému stavu přispěl i člověk svým hospodařením. Úplně do „normálu“, co se stavu vody týká, se pak podle Vopravila krajina nevrátí dřív než v zimě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Suchá půda (ilustrační foto)

Suchá půda (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Dostává se v těchto dnech krajina do skutečně ojedinělého stavu, co se vodních zdrojů a půdy týče?

Určitě dostává. Voda už je v podstatě pro rostliny nedostupná a začínají nám rostliny vadnout.

Přehrát

00:00 / 00:00

O dopadech sucha na krajinu mluvil Jan Vopravil z oddělení Pedologie a ochrana půdy VÚMOP

V některých místech se vlhkost půdy pohybuje „na bodu vadnutí“. Co to znamená? To už je zvlášť vážný stupeň?

To už je vyloženě vážné, protože rostliny už nemůžou vodu čerpat, nemohou ji využívat, protože půda je už vyschlá.

Ministři zemědělství a životního prostředí koncem července předložili vládě plán pro boj se suchem. Jak ho vidíte vy? Chybí vám v něm něco?

Já jsem v první řadě rád, že konečně po vzoru ostatních civilizovaných zemí je tady něco, co není jenom z jednoho resortu. Vždycky ta opatření byla ze strany jednoho orgánu, a druhý to zase řešil jinak, nebo vůbec. Vždycky krajina funguje jako celek, takže poprvé je tady k dispozici něco, co je z toho většího hlediska, ne jenom místního. Půda a krajina potřebují jednotný pohled.

Bojanov se kvůli suchu obrátil na stát. Cisterna s vodou bude lidem sloužit až do října

Číst článek

Co je tedy prioritou této koncepce?

V podstatě to je soubor mnoha opatření, která se vzájemně doplňují, ať jsou to různé návraty krajinných prvků, které tam byly, a menších vodních ploch. Ale je třeba se věnovat i půdě.

Naším hospodařením jsme si za posledních třicet let v podstatě změnili celý půdní pokryv a v mnoha případech jsme z půd, které dokázaly zadržet velké množství vody a postupně ji uvolňovat pro potřeby rostlin, udělali extrémně výsušné půdy, které dokáží zadržet sotva třeba deset procent původního stavu. Takže je potřeba se i věnovat obnově půd, aby dokázaly vodu zadržet.

To je důležité i z hlediska toho druhého extrému, to znamená povodní. Půda je taková houba, která do sebe vodu nasaje a pak ji postupně uvolňuje, to znamená, funguje jak proti povodním, tak proti extrémnímu suchu.

Čili i vinou lidské činnosti je zdejší krajina zranitelnější při takovém suchu, než bývala dřív?

Přesně tak. Dříve byl takový odborný termín – desertifikace půd neboli rozšiřování pouští. Vždycky jsme si mysleli, že je to problém států, které jsou řekněme v Africe, Blízký východ a podobně, a nyní se s tím setkáváme u nás.

Třeba na jižní Moravě kvůli vodní erozi – kterou je u nás ohroženo až 50 procent území zemědělského půdního fondu České republiky – nám za nějaké to poslední období úrodná půda oderodovala a zemědělci hospodaří třeba na původním mořském dně.

To znamená, že se nám takové ty lokální pouště začínají vyskytovat i tady. A potom samozřejmě, když přijdou srážky, tak je půdy nezadrží, a naopak jsou náchylné právě suchu, které vidíme dnes.

Kukuřičné pole. Zemědělci letos odhadují kvůli suchu nižší výnosy | Foto: Lucie Valášková

Nabídněte, prosím, příklad toho, jak by se to dalo napravit.

Určitě je těch opatření víc. V první řadě je potřeba zmenšit velikost půdních bloků, které u nás jsou jedny z největších v Evropě. To znamená nepoužívat stroje určené pro prérie, ale víceméně řešit i návrat trošku k menšímu hospodaření.

Zadruhé nešířit paniku, že nějaká jedna nebo druhá rostlina je bůhvíjak škodlivá. Jde o to najít cestu, jak tu rostlinu, plodinu umět dobře pěstovat. Je celá řada zemědělců, kteří to umí a jsou příkladem pro své okolí, že to jde.

A dále pak už jsou taková ta technická, přírodě blízká opatření, která třeba využívají nástroje pozemkové úpravy. To znamená návrat třeba protierozních mezí, mokřadů, výsadba větrolamů, aby nám půda nebyla odnášena větrem a nemizela, protierozní opatření, a vůbec vlastní návrat k tradičnímu zemědělství – to znamená používat vše tak, aby si půda zachovala své vlastnosti do budoucna.

Česko možná zažívá rekordní vedra a sucho. Teploty budou atakovat 40 stupňů

Číst článek

Sucho a vedro má podle meteorologů trvat ještě minimálně dva týdny. Když se vrátí obvyklejší počasí, tedy začne pršet, jak dlouho může trvat, než se půda vrátí do normálu?

Já si myslím, že v podmínkách, jak to je, se nevrátí jen tak. Musíme si uvědomit, že půda vlhkost akumuluje postupně. Když přijdou deště, tak dost se obávám toho, že to budou ty přívalové, které nám naopak vyvolají ještě škody – vytopené vesnice bahnem a podobně. Není to ten déšť, který se postupně vsakuje do půdy, půda ho zadržuje a dotuje podzemní vody.

U nás hlavním zdrojem vody nebo takových těch podzemních kolektorů je zima, kdy v zimním období a na jaře taje postupně sníh, čímž půda navíc ještě vodu čistí, a tím nám vzniká hlavní zásobárna vody.

A to si myslím, že se spraví nejdříve podle toho, jaká bude zima. Jinak samozřejmě, když bude třeba delší dobu drobněji pršet, tak určitě se stav zlepší, ale na sto procent se podle mě určitě nedostane jen tak.

Zdroj: http://www.intersucho.cz

Český rozhlas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme