Zub třetihorní „uhelné bestie“ ze severozápadních Čech a dobrodružství s rodokmenem
Poslechněte si:
01:11 - Objevy a události
04:29 - Zub třetihorního savce anthracotheria od Kadaně a Braňan
18:50 - Příběhy s nulou: Tovaryšstvo Ježíšovo
24:08 - Kniha měsíce: Země, které zmizely
27:12 - Soutěž o Knihu měsíce
28:22 - Dobrodružství s rodokmenem (repríza)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o smutném osudu desítek vorvaňovců, které možná vyděsily, dezorientovaly a tím zahubily protiponorkové sonary, povíme si o výzkumu dinosauřího embrya, které by mohlo být novým druhem titanosaura a také o nedestruktivním zkoumání staroegyptských mumií zvířat, které umožnilo nahlédnout do jejich obvazů, aniž by musely být rozmotány; představíme velký mincovní poklad, který se našel v Izraeli a nakonec se budeme věnovat nedávno ukončenému experimentu v ponorné laboratoři Hydronaut DeepLab v lomu Jesenný na Semilsku.
Zub „uhelné bestie“ od Kadaně a Braňan
Koncem června přistál v redakční schránce Planetária mail od našeho mosteckého posluchače Josefa Ráčka, který je ve volném čase vášnivým hledačem a sběratelem zajímavých kamenů a také zkamenělin. Psal nám o svém nálezu, na který je po právu náležitě pyšný: „Na jaře roku 2019 jsem se vydal na kole k výsypce firmy, která těží jíly v Rokli u Kadaně a vozí je k Braňanům u Mostu. Jako obvykle jsem chtěl do sbírky nějaké aragonity a kalcity, které mají pěknou achátovou strukturu a tvar prastarých kmenů a dřev. Procházím pod haldou a v půlce svahu se na mne už z dálky zalesklo něco černého. Okamžitě jsem věděl, že jde o fosilní zub! Opatrně jsem jej i s velkým kamenem ze svahu odhrabal a vyzvedl. Neskutečný pocit! Vidím, že v ruce držím černou lesklou asi 5 centimetrů velkou fosilní stoličku! Cestou domů se mi v hlavě honily dvě otázky: Jakému zvířeti patří a jak je stará?“
Atlas fosilií, internet, ani přátelé ze sociálních sítí nepomohli. Panu Ráčkovi došlo, že našel něco opravdu vzácného, a tak se s dotazem obrátil na skutečné odborníky – paleontology pražského Národního muzea. „Týden jsem byl jako vrtohlavá ovce,“ píše ve svém mailu. „V hlavě jen záhadný zub a odpověď žádná. Pak konečně přišla! V Národním muzeu jsem prý způsobil menší oslavu. Jde o horní stoličku oligocenního anthracotheria, česky ‚Uhelné bestie‘ – kromě pár úlomků a jednoho zubu teprve o druhý takový nález v České republice, starý 30–35 milionů let.“ Co byla anthracotheria zač? Jak tento třetihorní obyvatel Podkrušnohoří zahynul a jak se jeho zub dostal na haldu u Braňan? Kam se ztratily ostatní kosti – a jak si paleontologové cení spolupráce s amatérskými hledači a sběrateli zkamenělin? O tom hovoří paleontolog Národního muzea v Praze Boris Ekrt.
Dobrodružství s rodokmenem
Už jste se někdy pokoušeli sestavit si rodokmen? Zjistit, kdo byli vaši předci, kde žili, čím se živili, kolik měli dětí, jak zemřeli? Nejsnazší je samozřejmě objednat si rodokmen u nějaké firmy nebo profesionálního genealoga. Tento způsob vás však připraví o dost peněz, a pak také o vzrušení, zábavu a někdy třeba i dojetí, které může takové vytváření vlastního rodokmenu přinést. Leckdy se z něj dokonce může vyklubat váš celoživotní koníček.
Díky internetu a postupné digitalizaci matrik a řady dalších archivních fondů ani nemusíte kvůli rodokmenu obcházet archivy. Vše nebo alespoň většinu můžete vybádat z pohodlí domova. Jak na to, o tom jsme si povídali s historičkou a archivářkou Věrou Hladíkovou z Archivu města Ústí nad Labem. Čím začít? Kde hledat digitalizované i dosud nezpracované matriky a dokumenty? Jaké druhy matrik existují a jak se na jejich studium připravit – a proč je důležitým předělem pro vytváření rodokmenů rok 1794?
Související
-
Tajemné počátky evoluce zubů s českou stopou, mýty, rituály a představy mayského náboženství
Počátky evoluce zubů: paleontolog Bohdan Ekrt – Mayské náboženství, 2. část: mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová – Historie vědy: Pax romana, philosophia romana
-
Příběhy pražských paleontologů: jediné zakopnutí způsobilo výjimečný objev
Neotevřené bedny jednoho rytíře s neznámým obsahem, zapomenuté příběhy, mravenčí práce kurátorů. To všechno je pražské Národní muzeum.
-
Jarmila Kořínková se zamilovala do rodokmenů. „Když vás genealogie chytí, je to láska na celý život“
„Tak, jak nám zanechali naši předkové různé kroniky a zápisky, jsem zpracovala nejdůležitější data svých předků," píše paní Jarmila Kořínková v úvodu k prvnímu rodokmenu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.