Chceme nové, kupujeme ojeté

Nová auta mají pochopitelně i další bonusy, například voní novotou. Můžete si přesně vybrat barvy v exteriéru i v interiéru a také komfortní kombinaci kabiny – záleží jen na tom, kolik do svého auta chcete investovat. Bohužel v cenové relaci, na kterou dosáhne průměrná rodina v Česku, řekněme 250 až 300 tisíc korun, je výběr nových aut dost omezený.

„Nové auto v této cenové kategorii by nedokázalo uspokojit moje nároky, proto bych volil vůz z bazaru.“
„Tento vůz jsem koupil úplně nový za 250 tisíc korun. Ojetý vůz nikdy nekupuji, toto je už můj sedmý a opět fungl nový,“ odpověděli řidiči dotázaní v naší anketě.

Fakt je, že když nemáte rodinu, jsou vaše nároky na prostor o něco menší. To byl případ i posledního osloveného řidiče, spokojeného majitele Peugeotu 207. Proti tomu první oslovený, který v naší anketě uvažoval v této cenové hladině o autě ojetém, je otcem. Jeho potěší tip Aleše Zicha, specialisty na nákup ojetých aut ve společnosti Auto AZ Consulting: do 300 tisíc korun máte možnost sehnat velmi dobré rodinné MPV od Fordu, model S-Max.

S-Max převeze rodinu, ale chová se jako osobák

„Je to poměrně zdařilý kompromis mezi rodinným kombi a velkým MPV, v podstatě je to větší mondeo. Zachovává si jízdní vlastnosti osobního vozu, ale přitom pojme početnou posádku i se zavazadly. Model z roku výroby 2007 nebo 2008 s kilometrovým proběhem do 150 tisíc kilometrů a s dieselovým motorem 1.8 TDCi se dá pořídit v rozmezí 250 až 300 tisíc korun,“ říká Aleš Zich. Auto je prosté zrad, tedy typických závad a údržba je i v autorizovaných servisech levná a dostupná.

Ojetému autu před novým v cenové relaci mezi 250 a 300 tisíci korunami by dal přednost i prodejce automobilového příslušenství Milan Vrba. Přestože sám má jako fanda auto nové a ještě sportovní, na běžné rodinné ježdění se podle něj dá jednoduše vybrat mezi auty z druhé ruky. „Pro mě jako pro profesionála z oboru aut je starší auto stále zajímavější vzhledem k pořizovací ceně a zůstatkové hodnotě,“ říká Vrba.

Ojeté auto je pochopitelně třeba zodpovědně vybrat a prověřit. Jak víte i z našeho vysílání, podle některých údajů má prý až polovina aut na trhu zmanipulovanou historii, což je problém zejména s ohledem na další údržbu vozu. Pokud však výběr auta nepodceníte, servisních nákladů se prý není třeba obávat. „Pokud si člověk nevybere Range Rover nebo jaguar, myslím si, že servis na běžný vůz by neměl být problém,“ konstatuje Milan Vrba z prodejny Autoshop.

Neříká se však, že pokrok nezastavíš? Nová auta by přece měla být vždy o něco lepší než ta stará. Měla by nejen lépe vypadat, ale i lépe jezdit. Měla by být tišší, s vyššími výkony, nižší spotřebou a s celkově lepší bezpečností.

Nová auta neotravují vzduch. Jsou ale ekologická?

Zřejmě každý by bral nové auto, ovšem peněženka většině velí nakoupit auto z bazaru. Statistiky mluví v tomto směru jednoznačně, nových aut bylo loni v Česku registrováno přes 170 tisíc, víc než polovina z nich šla do firem. Ojetých aut bylo loni nově zaregistrováno přes 130 tisíc. Svaz dovozců automobilů by byl rád, kdyby se poměry ve prospěch nových aut výrazně proměnily.

Pochopitelný obchodní zájem se Svaz dovozců automobilů snaží zaobalit do ušlechtilých ekologických pohnutek. Stará auta zatěžují ovzduší nebezpečnými emisemi a kvůli nim máme vzduch dvakrát špinavější než v zemích s mladším vozovým parkem.

„Obměna novými vozidly je bohužel malá. Kdybychom vzali dovoz ojetých aut do pěti let stáří, obměna je pouze čtyřprocentní, což je málo. Ojetiny se vozí převážně v rozmezí pěti až deseti let věku, to je dominantní část trhu, vozidla starší deseti let tvoří 30 procent. Tato auta vozovému parku nepomáhají,“ říká Pavel Tunkl ze Svazu dovozců automobilů (SDA).

Zatímco u nás je průměrné stáří vozového parku téměř 14 let, ve vyspělé Evropě je to mezi sedmi až deseti lety. „Stará auta jezdí opravdu velmi málo. Podle našich odhadů a odhadů z STK, auta starší 15 let najíždí maximálně kolem deseti procent všech ujetých kilometrů. Vozidla ještě starší dokonce jen šest procent, takže opravdu minimum,“ konstatuje Tunkl.

Přesto vozy starší 15 let, tedy ty bez katalyzátoru a nejlépe s normou Euro 1, produkují podle SDA téměř 60 procent nebezpečných emisí. „Jsou využívána tam, kde se snížila dopravní dostupnost, například mezi vesnicí a malým městem, kde lidé nemají šanci se dostat pohodlně do práce nebo do školy,“ dodává Tunkl.

Výroba nových aut je energeticky náročnější než provoz ojetiny

Podle Milana Vrby by však výrobci a prodejci nových aut měli k informacím o emisích dodat i to, že neustálé chrlení nových aut je materiálově i energeticky náročné. Provozování nejhůř desetiletých aut, tedy těch vyrobených po roce 2002, která splňují emisní normu Euro 3, je tedy ekologičtější.

„Energie spotřebovaná při výrobě nového vozu je mnohem horší pro naše životní prostředí než udržovat v kondici auto už jednou vyrobené,“ domnívá se Vrba. Jen co emisí vznikne převážením vyrobených dílů pro nová auta, povzdechne si dál majitel prodejny s autopříslušenstvím.

„Jeden díl se vozí z Polska do Čech, kde ho zkompletují a odvezou ho zpět do Polska, odkud jde do Německa na výrobní linku. Připadá vám tento postup normální? Mně rozhodně ne,“ pokračuje Vrba.

Ještě jeden argument prý mluví pro mladé ojetiny. Jsou prověřeny provozem. „Kolikrát lidé vychvalují, jak je ten nový vůz pěkný, tichý a pohodlný, ale nakonec se z toho vyvine naprostý křáp,“ uzavírá Vrba.

Svaz dovozců aut léta lobbuje za státní strategii, která by přišla s účinnou motivací pro majitele starých aut, aby je vyměnili za novější, ideálně pochopitelně úplně nová. Příliš úspěchů zatím nezaznamenali. Zodpovědní úředníci se zřejmě domnívají, že každý z nás by jaksi principielně chtěl auto novější, než má, a tak není žádná státní motivace potřeba.