Chceme zkoumat vesmír, ne bombardovat jiné státy, tvrdí Íránci
Írán si často spojujeme se starobylým Orientem, tajemnými bazary a romantikou liduprázdných pouští. Možná o to více se snaží Íránci dokázat, jak je takový pohled zkreslený. Írán má totiž rozsáhlý průmysl, infrastrukturu i vědecký výzkum. Každým rokem například buduje další kilometry moderního metra a obzvlášť hrdý je na svůj kosmický program. Před pár dny Íránci do svého vesmírného střediska pustili vůbec poprvé zahraniční novináře.
Hostitelé nás zahrnují spoustou odborných výrazů a čísel, ale také decibely budovatelské hudby. Hlavním hrdinou je družice Navíd – vůbec první, kterou si Íránci navzdory mezinárodním sankcím sami sestrojili a v únoru ji vynesli do kosmu.
Ve chvilce ticha ředitel programu Modžtabá Sarádeghí vysvětluje: „Program kosmických družic je pro nás důležitý kvůli širokému využití. Nejde jenom o uplatnění v telekomunikacích nebo při průzkumu nerostného bohatství. Jde nám také třeba o sledování íránského prostoru kvůli počasí nebo kvůli předpovídání živelních katastrof.“
Satelit má prý sloužit výhradně pro civilní účely
Íránský kosmický program už ve světě vyvolal posměch i pochybnosti. To první, když loni Teherán poslal do vesmíru plyšovou opici, to druhé, když si za svůj cíl Íránci stanovili vypravit i raketu s lidskou posádkou – a to už kolem roku 2020.
Faktem je, že tím, co už Íránci dokázali, se může pochlubit málokdo. Satelit před nimi vyslalo do kosmu pouze osm jiných zemí. Až to vyvolává spekulace, jestli rakety a družice nemají sloužit také vojenským účelům.
Inženýr Sarádeghí to rezolutně vyvrací: „Jsme jenom vědci. Celý tento program vznikl díky úsilí íránských expertů pro civilní účely. Satelit Navíd nemá pro vojáky žádné využití, na Západě se nemají čeho bát.“
Být íránským vědcem není bez rizika
Jenže ani civilní vědci si dnes v Íránu nemohou být ničím jisti. Ani tím, že výsledky jejich práce neskončí v rukou vojáků, ani tím, že se sami nestanou terčem zločinu. Za poslední léta už tady atentáty připravily o život nejméně pět jaderných expertů. Předpokládá se, že za vraždami stál Izrael nebo Spojené státy.
V kosmickém středisku to se svým drsným humorem připomíná i zdejší překladatel: „Prosím, neoznačujte mě ve svém vysílání za šéfa íránského kosmického programu. Jsem jenom tlumočník. Nechci být dalším zavražděným íránským vědcem. Nechci se dostat do problémů se CIA.“
Íránci nejsou známi zrovna tím, že by na místa, kde působí tamní vědci, rádi vpouštěli zahraniční novináře. Na kosmickou základnu se paradoxně Břetislav Tureček dostal snadno. „Souviselo to podle mě s tím, že jsme tam byli v době voleb,“ soudí v rozhovoru s Vladimírem Krocem.
Zvětšit mapu: výzkum íránských vědců často na Západě budí obavy
