Na Schindlerovo muzeum v Brněnci zatím nejsou peníze
Oskar Schindler zachránil během války přes tisíc Židů. Kdo zachrání továrnu, ve které Schindler „své“ Židy zaměstnával, není jasné. Polorozpadlý a rozkradený areál bývalé textilky stojí v Brněnci u Svitav. Místní by rádi z části objektů vybudovali moderní muzeum. Chybí jim však to hlavní. Peníze.
Bývalá továrna je dominantou, mementem a zároveň nadějí Brněnce. Starosta obce Blahoslav Kašpar by si moc přál, aby v Brněnci památník Židům a také Oskaru Schindlerovi vznikl.
„Obec se ve spolupráci s krajem i různými organizacemi snažila tuto myšlenku dovést do nějakého konce. Vznikly tady plány, projekt a ke konečné realizaci chyběly peníze. Připravené jinak vše je,“ říká Kašpar.
Starosta ukazuje hned několik detailních projektů, jak by měl památník vypadat. Muzeum by oživilo zkrachovalou továrnu a nalákalo do Brněnce zahraniční turisty.
„Mělo by to navíc význam pro současnou a nastupující generaci. Vidíme totiž nedobré tendence ve společnosti. Je potřeba připomínat záležitosti, které se staly, a otevřít některým oči,“ zdůrazňuje Kašpar.
Schindler nebyl hrdina, říká historička
O příběhu Oskara Schindlera ví hodně místní historička Jitka Gruntová. Napsala o Schindlerovi hned dvě knihy a vybudování muzea je podle ní nutné.
„Měla by to být pobočka koncentračního tábora. Schindler by tam měl být zmíněn jako majitel továrny, který si pronajímal židovskou pracovní sílu od SS po celou dobu války,“ popisuje své představy o památníku historička.
Na rozdíl od většiny totiž Schindlera nevidí tak pozitivně. Tvrdí, že Židy bránil zištně. Měl je prý jako své alibi.
„Jestliže někdo považuje Schindlera za zachránce, tak prosím, má na to právo. Ale ať mi nikdo nebere názor, že Schindler byl válečný zločinec, který zachraňoval především sám sebe,“ říká.
Pamětník vzpomíná
„Z původních objektů továrny zůstala pracovna a vrata. Ty jsou autentické. Dřevěné budovy, které sloužily částečně jako ubytovna, jsou už zbourané,“ uvádí v opuštěném a zničeném areálu továrny její dlouholetý bývalý ředitel František Albert.
„Toto je objekt, kde byli židovští trestanci zavření, kde pracovali i žili. Všechno v jedné budově, v jedné části,“ ukazuje starosta Kašpar.
84etý Eduard Kubín je jedním z mála pamětníků Oskara Schindlera. Bylo mu tehdy 17 let a pracoval v továrně na výrobu granátů. Hned vedle židovských vězňů.
„Jenom jsme se na ně chodili dívat přes okna, protože jsme byli ve stejném objektu. Taky jsme jim dávali, když to šlo, chleba. Zabalili jsme ho do hadru, položili na parapet a oni si pro něj přišli,“ vzpomíná Kubín.
Snad dají peníze Židé, doufá pamětník
Starosta kreslí panu Kubínovi do hlíny náčrtek plánovaného památníku a muzea. Říká mu, že hlavním problémem jsou peníze.
„Myslím, že si na to Židé připlatí. Vždyť Schindler je zachránil. Sice všelijak, ale zachránil. Jsou dnes vděční i za jediného zachráněného – a těch bylo přeci přes tisíc,“ myslí si pamětník.
Zvětšit mapu: v Brněnci by mohlo vzniknout Schindlerovo muzeum
