Kouřimský skanzen připomíná tradice českých Vánoc
Jestli ve dnech adventu toužíte po nostalgii z časů našich prababiček nebo po inspiraci na sváteční chvíle, máme pro vás tip. Zajeďte do skanzenu v Kouřimi na Kolínsku.
„Děti nebo služebná dříve spávaly v nevytápěných komorách. Ještě nedávno žili pamětníci, kteří vzpomínali na to, jak se ráno probudili a na peřině měli ledovou krustu,“ poučí mě hned v úvodu mé návštěvy ředitel Regionálního muzea v Kolíně, které skanzen spravuje, Vladimír Rišlink.
Stojíme spolu za branou do areálu, který se rozprostírá ve velkém sadu na svahu. Ten se táhne do dáli. Před námi jsou roztroušeny – jako třeba někde v Podkrkonoší nebo na Vysočině – jednotlivé lidové objekty: chalupy, stodoly, špýchary i unikátní roubená kovárna ze Starého Bydžova.
V předvánoční době je v kouřimském skanzenu k vidění i ledacos dalšího. Všechny obytné chalupy jsou vyzdobeny v duchu adventu a Vánoc. Tak třeba v největším domě, který sem byl převezen z Jílového u Děčína, uvidíte výzdobu kdysi typickou pro Sudety.
„Vidíme tu adventní věnce, které se vyráběly v Sasku. Od začátku 20. století se rozšiřovaly do Čech, nejprve do německy mluvících oblastí. V oknech jsou navíc umístěny takzvané krušnohorské svícny. Jejich výroba měla v severních Čechách velkou tradici,“ upozorňuje můj průvodce.
Jsou to ony půlkruhové svícny, které i dnes svítí v oknech mnoha domů. Mimochodem, víte, jakou barvu by měly mít svíčky na adventním věnci? Tři by měly být fialové – to je totiž liturgická barva vztahující se k předvánočnímu času. Jedna by pak měla mít růžovou barvu. Ta se zapaluje na druhou adventní neděli.
„Nacházíme se ve statku z Týřovic u Rakovníka. Je poměrně výjimečnou památkou lidového stavitelství, pochází už ze 17. století. Dům má dvě obytné světnice. Větší z nich byla na konci 19. století používána jako školní třída,“ popisuje Vladimír Rišlink.
Školní učebna se tu nachází i dnes. Uvidíte v ní třeba oblíbený nástroj na trestání neposlušných dětí – rákosku.
Naše poslední zastavení je v chalupě zachráněné z vesnice Budeč, která zmizela pod hladinou vodní nádrže na Želivce. Návštěvník v ní může vidět, jak to vypadalo, když se ženy sešly na přástky, což byla tradiční činnost v době adventu.
„Podle úsloví tenkrát svatá Kateřina zavřela housle do komína a sundala kolovrat z půdy,“ vybavuje si můj průvodce. „Kolovraty v domácnostech zůstaly celou zimu. Sousedky se scházely a společně předly.“
Jak připomíná expozice v chalupě z Budče, advent byl také dobou lidového věštění a obchůzek mnoha lidových postav. Tak třeba o svátku svaté Lucie, který připadá na 13. prosinec, chodily po vsi maskované dívky oblečené do bílého šatu a dohlížely na to, jak která hospodyně dodržuje zákaz některých domácích prací.
„Když některou z žen přistihly při tom, že dere peří, rozfoukaly jí ho po světnici. Když zjistily, že přede, rozřezaly jí přízi srpem,“ dodává Vladimír Rišlink.
Zobrazit Muzeum lidových staveb v Kouřimi na větší mapě
