Izraelské kavárny: káva, zákusek a jazykový slovníček
Umíte nějaký cizí jazyk jenom „tak trochu“, je vám trapné mluvit na veřejnosti a nemáte sílu chodit do jazykových kurzů? Takoví bázlivci samozřejmě žijí i jinde ve světě. Včetně Izraele. Tam však parta učitelů různých jazyků nedávno rozjela projekt, který má ostýchavým lidem pomoci. Místo školních učeben začali výuku organizovat v kavárnách.
„Je to velmi příjemná metoda výuky jazyků. Pokud umíte pár slov španělsky nebo francouzsky a nejste si jisti gramatikou nebo se prostě bojíte mluvit, tohle je skvělá příležitost, jak se do toho dostat,“ láká 53letý Moše Bajgl.
Dosud působil jenom v klasické jazykové škole. Přenést výuku i do jeruzalémských kaváren byl nápad právě tohoto brýlatého chlapíka. V podniku Smadar, který tu zná každý intelektuál, se teď u jednoho stolu piluje francouzština. U jiného přebíjí cinkání kávových lžiček arabština.
„Domluvili jsme se s majiteli několika kaváren, že se v nich můžeme několikrát za týden zadarmo scházet – v době, kdy nemají plno. Žáci se mohou zaregistrovat na našem webu, zavolat nebo prostě rovnou přijít. Dají si kávu nebo čaj se zákuskem a sami stráví hodinu příjemné výuky,“ popisuje Moše.
Jeho slova potvrzují i lidé, kteří dorazili kvůli arabštině. Kurz vede Simon. Jako učitel má za úkol studenty citlivě vést a nenápadně opravovat.
Výuka je v kavárně méně formální
„Když učím studenty tady, je to úplně jiné než v oficiální jazykové škole. Umožňuje mi to mluvit s nimi velmi neformálně, vlastně si často ani neuvědomují, že jde o nějakou výuku,“ dozvídám se.
„Jsem tu teprve podruhé, ale je to moc fajn. Člověk se tu totiž nestydí mluvit, nejsme prostě v instituci,“ potvrzuje studentka Kera, která za hodinu stejně jako ostatní zaplatila v přepočtu 250 korun.
Dokonce nemusí dělat ani domácí úkoly. Studenti vždy najdou na stolku jenom papír s desítkou nových slovíček. Podle autora kavárenské výuky Mošeho to bohatě stačí.
„Každý týden se zabýváme jiným praktickým tématem. Dnes mluvíme o bankách, před tím o volbách a před dvěma týdny o rodině,“ popisuje Moše a ukazuje mi jednoduché výukové materiály pro další jazyky – italštinu, jidiš a také hebrejštinu.
„Na hebrejštinu dochází paní, která se nedávno přistěhovala do Izraele a absolvovala už státní jazykový kurz, takzvaný ulpan. Naučila se sice diskutovat o tom, že izraelské tanky možná vjedou do Gazy, ale nedomluví se s uklízečkou. Snažíme se tedy soustředit na užitečné věci,“ dodává.
Dalším jazykem tu bude ruština
U dalšího stolu se mezitím sešla další skupinka, které je španělská konverzace u kávy nebo u piva bližší než biflování gramatiky.
„Začali jsme před dvěma měsíci a doufali jsme, že budou všechny stoly okamžitě obsypané. Samozřejmě to tak nefungovalo, zkraje chodili tak dva lidé. Teď už na každou hodinu dochází kolem pěti šesti zájemců a pořád jich přibývá,“ pochvaluje si svůj podnikatelský nápad Moše Bajgl. Jako další jazyk v nevšední výuce plánuje zavést ruštinu.
