Proč zviditelnit chodce?
Jen v loňském roce v noci, tedy za tmy, zemřelo 86 chodců, což je více než polovina ze všech obětí mezi pěšími. Není proto divu, že nový šéf dopravní policie chce, kromě jiného, chodce zviditelnit. A argumentů "pro" je více než dost.
Pro to, aby chodci měli povinně na oblečení reflexní materiál, hovoří jednoznačný argument. A to jsou rozdíly v jejich viditelnosti pro řidiče za tmy.
„V černém oblečení je viditelnost za tmy osmnáct až dvacet metrů, v bílém oblečení je to 55 metrů. V případě reflexu, pokud pojede auto s potkávacími světly, se jedná minimálně o sto až sto padesát metrů. Auto s dálkovými světly mě vidí až na 300 metrů, pokud na sobě mám reflexní doplněk,“ konstatuje šéf BESIPu Roman Budský.
Přitom opravdu stačí maličkost. „Reflexní páska nebo přívěšek, riziko vzniku fatální nehody je potom o 10 % nižší,“ dodává. Nejlepší je samozřejmě oblečení, na němž je reflexní materiál našitý tak, že zviditelní obrys postavy.
Pro povinné reflexní materiály hovoří jednoznačné zkušenosti ze zahraničí. „V pobaltských státech se to jako povinnost pro chodce začalo zavádět v roce 1999 – jedná se o Estonsko. Tehdy za tmy umíralo 44 chodců ročně. V roce 2010 po zavedení zákonné povinnosti se zjistilo, že minimálně tři čtvrtiny chodců už jsou reflexy označeny – u dětí to bylo téměř 100 % – a počet chodců usmrcených za tmy se snížil na sedm – tedy sedminásobně,“ říká Budský.
Společně s Estonskem tuto povinnost zavedli už také na Slovensku a pro někoho možná poněkud paradoxně i v prosluněném Španělsku. Už nyní se začíná diskutovat o tom, koho by se tato povinnost týkala. Můžeme se opět podívat za hranice.
„Týká se to především chodců, kteří se pohybují po vozovce za snížené viditelnosti. Pokud jde trvale po chodníku, označený být nemusí. To platí pouze mimo obec nebo po setmění na všech místech,“ upozorňuje Roman Budský.
Zda všude nebo mimo obec, to bude asi největší diskuse. Tady nechme promluvit suchá čísla: v noci loni zemřelo 86 chodců, přitom mimo obce to bylo 36. Zvažované pravidlo by pak pomohlo také při následném posuzování viny na nehodě.
„Soudům se dostává do ruky určité pravidlo, na základě kterého potom můžou rozhodovat, jestli při střetu vozidla s chodcem nehodu zavinil pouze řidič nepřizpůsobením rychlosti jízdy nebo i chodec nesplnil zákonnou povinnost. Nebylo by to posuzováno tak, že je to 100% vina řidiče, ale určitý podíl bude mít i chodec.,“ popisuje Budský.
Takový podíl má i dnes, i když k tomu, zda měl na sobě reflexní materiál, soud nepřihlíží, a řidič tak v řadě případů neměl šanci tragické nehodě zabránit.
