Bude v Ústeckém kraji za 10 let nezaměstnanost jako v Řecku?
Nezaměstnanost v Ústeckém kraji za 10 let bude buď nižší, stejná nebo vyšší než dnes. To je jediná jistota, kterou máme. Odborníci i politici se shodují na řešeních. Všem je jasné, že je nutné zlepšit vzdělávání, motivovat lidi k hledání práce nebo vytvářet prostor pro podnikatele. Proč se tedy situace nelepší?
Diskuse o nezaměstnanosti se vedou od roku 1990 prakticky denně. Často připomínají svou hlasitostí cirkus. V Ústeckém kraji jde ale opravdu o život - s hledáním práce tu má právě v tuto chvíli problém asi 62 tisíc lidí. Mostecko řeší těžební limity, Děčínsko zas vylidňování celého města. Řešení hledají odborníci v zahraničí.
„My jsme se teď byli podívat ve Skotsku, jak tam řešili útlum těžby. Bylo to docela poučné. V podstatě říkali, abychom si od nich příklad nebrali, že neudělali nic. S následky tady toho kroku se oni potýkají dodneška. Mají tam čtvrtou generaci lidí, kteří nepracují a připadá jim to tak v pořádku,“ vypráví manažerka Paktu zaměstnanosti Ústeckého kraje Dagmar Prošková.
Ve Skotsku se rozhodli podpořit nejmladší generaci, která má ještě naději na změnu. „Na moji otázku co děláte s lidmi nad padesát let jen krčí rameny. Nicméně takhle se rozhodli, takhle je ta politika nastavená a já si myslím, že se budeme muset také rozhodnout,“ konstatuje Prošková.
Právě dlouhodobé řešení, které by si předávaly jednotlivé vlády je podle ní jediný způsob, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Problém je, že takové řešení nikdy nebude spravedlivé. Na Mostecku se buď upřednostní zaměstnanost nebo ochrana lidí a přírody.
Jinak situaci řešili v Německu. „Oni vědí, že za 20 let tady ta těžba nebude. A přesto nejede vlak, ať bude u moci kdokoli. Ale oni za těch 20 let připravili nová pracovní místa a přilákali nové investory. Takže když to nastalo, tak ten problém v podstatě neměli,“ komentuje německý model Dagmar Prošková.
To se na Mostecku ale nestalo. Místo toho se živě diskutuje o prolomení těžebních limitů. Pokud by se tak stalo, v roce 2023 se možná bude ještě těžit a problém se tak odsune. Nebo ne ati, kdo si přejí pracovat,odejdou. Jako se to už teď děje na Děčínsku, odkud odcházejí lidé ve stovkách ročně.
„My tady nemáme žádné plochy, které by mohly zaměstnat další obyvatele. Takže já vidím tendenci zhoršování nezaměstnanosti. Řešení je vytvářet místa, kde by se mohli investoři usídlit,“ myslí si předseda okresní hospodářské komody Děčín Jiří Aster.
Jisté je, že v Ústeckém kraji i v celém Česku chybí odvaha rozhodnout, byť nepopulárně, a toho se držet. Je ale také možné, že i to už jsme promeškali. V roce 2023 budeme už jistě vědět, zda nám tenhle vlak ujel nebo ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
