Čin Jana Palacha měl následovníky. Další mrtví byli v Rumunsku a v Itálii
V těchto dnech si připomínáme 45. výročí úmrtí studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti okupaci tehdejšího Československa armádami států Varšavské smlouvy. Přestože si údajně Jan Palach přál, aby ho nikdo nenapodoboval, následovali další mrtví - v Rumunsku a taky v Itálii, kde se upálil řecký student Kostas Georgakis. Stalo se to před 44 lety.
Zatím co Jana Palacha vedla k sebeupálení okupace Československa, řecký student protestoval proti fašistické diktatuře v Řecku.
„Měl rád svobodu a hlavně spravedlnost. Založil studentský časopis, ve kterém publikoval své názory, které se týkaly i politické situace a stavu společnosti,“ popisuje překladatel a publicista Jorgos Avramopulos.
Protože vojenská chunta v čele s generálem Papadopulosem, která se v Řecku dostala k moci v roce 1967, zakázala všechny politické strany a jejich vzpurné lídry posílala do koncentračního tábora, odjel mladý politický aktivista raději studovat do Itálie. I tam ho začala tajná řecká policie pronásledovat.
Na protest proti fašistické chobotnici, neznající hranic, se polil benzínem a zapálil. „Udělal to v Janově, na náměstí Matteotti 19. září 1970,“ upřesňuje Jorgos Avramopulos. Jeho poslední slova zněla: „Ať žije svobodné Řecko!“
Jeho čin se stal předzvěstí studentských nepokojů na athénské technické univerzitě, které pak v roce 1974 vedly k pádu vojenské chunty v Řecku.
