Před 100 lety byl zastřelen František Ferdinand. Sarajevo bylo horkou půdou, připomíná historik
Františku Ferdinandovi se před 100 lety do Sarajeva nechtělo. Měl obavy, jak bude snášet tamní klimatické podmínky. Cesta, na kterou se zřejmě příliš netěšil, se mu stala osudnou. A navíc vydláždila cestu k osudovému válečnému konfliktu.
„Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este nemůžeme vnímat jako příčinu války,“ připomíná vojenský historik Tomáš Kykal v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou. Jak však připomíná, atentát byl silným impulzem, který rozkolísal dobovou rovnováhu sil a uvedl v pochod měsíc trvající diplomatické dění. To nakonec vyústilo ve vyhlášení válek.
28. červen 1914 byl pro srbské etnikum významným dnem. „Srbové si právě připomínali svatého Víta a také si byli vědomi ztráty nezávislosti. Františka Ferdinanda vnímala část tamní společnosti jako představitele poroby,“ připomíná Tomáš Kyval.
Zajímavostí je, že sice známe vražednou zbraň i její výrobní číslo, ale samotná zbraň se ztratila. Podle jedné z teorií si ji vzal na konci druhé světové války americký voják, sběratel suvenýrů. „Další teorie tvrdí, že zbraň byla předána pracovníkům historického muzea ve Vídni,“ zmiňuje Tomáš Kykal.
Jak mohl jeden atentát vést ke krvavému konfliktu? Kdo nese vinu za rozpoutání války? A dalo se jí vůbec zabránit? I to jste mohli slyšet ve vysílání Radiožurnálu po 10. hodině.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
