Moderní park a komunitní centrum sbližuje obyvatele Máje v Českých Budějovicích
Na českobudějovickém sídlišti Máj je po víc než roce od nepokojů klid a mnoho nového. Nedaleko, na území bývalého tankodromu a kasáren, se minulý týden obyvatelům Máje a také vedlejších bytových konglomerací Šumava a Vltava otevřel Park Čtyři Dvory. Zvědavé děti po škole zkoumají houpačky a moderní skatepark. Důchodci si mohou zacvičit na posilovacích strojích, maminky s kočárky zajít na kávu do krajiny zapuštěné kavárny. Na Máji je přístupná i další supermoderní stavba – komunitní centrum Máj.
„Určitě, už se to srovnalo, je tady klid,“ hodnotí náladu na sídlišti dva muži sedící v autě mezi paneláky v ulici K. Volfa. Ptám se na to, jaký podle nich bude mít otevření nového parku pro místní účinek. „Stoprocentně pozitivní. Je to zpříjemnění, člověk si má kam jít sednout. Tady totiž široko daleko určitě není kam. A jestli tam bude zimní stadion, jestli tam bude led, tak tam děti budou přes zimu chodit,“ dodává jeden z nich. Hokejové centrum Pouzar, které si jako své poslání stanovilo „bojovat sportem proti drogám, hazardu a šikaně a vrátit mladým lidem chuť ke sportu a aktivnímu trávení volného času“ už vedle Parku Čtyři Dvory stojí.
Ve dvě odpoledne ve všední den je tam spíš prázdno. Sem tam projede cyklista, chlapec vede na vodítku psa a rozhlíží se. Houpačky už jsou ale plně obsazeny skupinou třináctiletých kluků z nedaleké základky Oskara Nedbala, kterým právě skončilo vyučování. „Mně se tady nejvíc líbí to, že mysleli na tu mladou generaci, je tady i skatepark. Ještě jsem tam nebyl, ale plánuju tam jít,“ osmělí se jeden a odpoví mi na otázku.
Na houpačky míří i pan Jaroslav s vnučkou. „Čtyrák“ je jeho nejoblíbenější místo v Českých Budějovicích: „Jsme tu prvně. Ale koukám, že je to pěkný, teď jdeme na houpačky. Děti se tady vyžijou, na tom, jak se to jmenuje – účko.“ Do krajiny zapuštěnou kavárnu okukuje dvojice žen. „Právě jsme se šly podívat na tu kavárničku, jestli funguje, ale ještě nefunguje.“
Zpátky o kilometr dál, na Máj. Sídlištěm prochází hlídka dvou policistů a jejich romského pomocníka. Ptám se, kudy se dostanu k poště, usměvavý muž mě posílá „Volfovkou“, protože ulice nad ní je rozkopaná. Hledám nové komunitní centrum Máj. U zastávky autobusu ho najdu. Velká betonová prosklená budova s chladným minimalistickým designem. Ještě nevypadá úplně dostavěná. V přízemí už ale visí velká cedule Policie.
Následuju po schodišti skupinu mladých Romů. Zastaví se před dveřmi nízkoprahového klubu Oráč, prý otvírá za 13 minut. Kluci tu jsou poprvé a viditelně se těší. Koukají skrz skleněné dveře a křičí, že super, kulečník tam je. Diskutují o tom, jak by se na budově asi dařilo parkouristům. Ptám se na park: „Ne, tam my nechodíme, tam je moc policajtů na nás,“ odpoví mi kluk, který se představí jako Evžen. Jeho kamarádi se smějí. Uvnitř je všechno nové, vzdušné, pohodlné. Kluci se uvelebí na velkém gauči a čekají, až se jim pracovníci salesiánského centra budou věnovat. Nemohou proto mluvit se mnou, mají krizový stav, klub se měl otevřít už před týdnem a děti ze sídliště byly bez volnočasového prostoru tři měsíce.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
