Zaměstnavatel neplatí? Můžete zrušit pracovní poměr
Na Žurnál servis se obrátila posluchačka s dotazem, který se týká nevyplacení mzdy. Může zaměstnanec dát okamžitou výpověď, když mu zaměstnavatel zaplatí s určitým zpožděním? A co v případě, že zaplatí jen část mzdy? Radili jsme se s právníkem Tomášem Pallou z Regionálního poradenského centra pro zaměstnance Českomoravské komory odborových svazů.
Zaměstnanec opravdu má právo ze zaměstnání odejít, a to formou takzvaného okamžitého ukončení pracovního poměru. „Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr tehdy, pokud mu mzda nebo její část nebyla vyplacena ani do 15 dnů po splatnosti,“ cituje Palla.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
§ 56, odstavec 1 zákoníku práce
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
(2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Ustanovení zákona ovšem neznamená, že když máte výplatní termín 10. v měsíci, můžete 25. vytáhnout na zaměstnavatele dokument ukončující pracovní poměr. Lhůta, kterou má k dispozici, je výrazně delší.
„Zákon hovoří o době po splatnosti dané zákonem, nikoliv po výplatním termínu, který určuje zaměstnavatel. To znamená zcela konkrétně – pokud například nebyla vyplacena mzda za měsíc říjen, je dle zákona splatná do konce měsíce listopadu; a teprve pokud zaměstnanec mzdu neobdržel ani do 15. prosince, může nejdříve 16. prosince pracovní poměr ukončit pro dluh na mzdě za měsíc říjen,“ popisuje právník.
Zrušit pracovní poměr můžete i v případě, že vám zaměstnavatel poslal část mzdy a dodal, „že víc nemá a zbytek pošle, až mít bude“. „Zákon stanoví právo okamžitě zrušit pracovní poměr za stanovených podmínek i při nevyplacení jakékoliv části mzdy, na niž měl zaměstnanec nárok,“ vysvětluje Palla.
V případě takovéhoto zrušení pracovního poměru má zaměstnanec nárok jak na dlužnou mzdu, tak i na „odstupné“. „Zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy ve výši nejčastěji dvojnásobku průměrného výdělku,“ popisuje právník.
Nicméně pokud zaměstnavatel peníze neplatí proto, že peníze nemá, je pravděpodobné, že nebude snadné se peněz domoci. „Dlužných nároků, které zaměstnavatel nesplní dobrovolně, se zaměstnanec musí domáhat soudní cestou. Za tímto účelem doporučujeme vyhledat právní pomoc, kterou může poskytnout i příslušná odborová organizace,“ uzavírá Palla.
