Politolog Robejšek: S odpouštěním dluhů Řecku se celá eurozóna řítí do propasti

Měla by eurozóna ustoupit, nabídnout Řecku další pomoc, a dluhy této dlouhodobě problematické jihoevropské země opět umazat?

„Odpouštění dluhu nepřipadá v úvahu, protože to spustí domino dalších ekonomických konsekvencí,“ řekl v Pro a proti europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Podle něj na odpouštění dluhů v soukromém sektoru doplácí banky, většinou ty řecké, které pak tím pádem potřebují opět dostat nějakou pomoc.

S prodlužování splatnosti dluhů je pragmatismus na místě, tvrdí Niedermayer. „Je to hlavně o tom, kdy Řekové budou schopni čerpat ve větším objemu půjčky z finančních trhů, což je téma, o kterém se vedou velké diskuze.“

Efektivitu evropské finanční pomoci zemím jako Řecko europoslanec obhajuje.

„Obecně platí, že fondy, které pomáhají problematickým zemím, jsou opatřeními k překlenutí času, ale zároveň je přijímána celá řada další legislativy, ze které za nejdůležitější považuji systém řešení problému špatných bank pomocí většího počtu akcionářů a kreditorů. To jsou věci, které zásadním způsobem situaci vylepšují.“

Niedermayer: „Evropě řecké problémy pomohly nastavit mechanismy, které mohou pomoci zemím, které se dostanou většinou kombinací vlastních přičinění a vnějších faktorů do problémů. Evropské zásahy Řecku přinesly to, že mají takovou ekonomiku, když by pokračovali v obezřetné a opatrné ekonomické politice, tak mají založeno na docela dobrý ekonomický růst.“

Ekonom a politolog žijící v Německu Petr Robejšek vidí v evropském řešení řecké krize její samotnou příčinu.

Robejšek: „To, o čem pan Niedermayer hovoří jako o mechanismech, které umožňují pomáhat těm slabým v eurozóně, je jen fušování, záplatování základního problému, který tu stejně zůstane: Řecko nebude nikdy schopné jako člen eurozóny dostát svým dluhům. Všichni to víme, jen málokdo to řekne úplně otevřeně. Důsledkem bude jen to, že budeme vždy znovu umazávat dluhy a Řecko bude vydržováno eurozónou.“

„Bylo by to již třetí umazání dluhů. Už to první bylo chybné, a to třetí je samozřejmě chybné,“ soudí politolog.

Takový přístup považuje Robejšek za v rozporu s pravidly racionálního tržního chování.

„Musím se zeptat těch, kteří se pro toto vyslovují, jestli ještě vlastně věří v tržní ekonomiku: nemanipulovaný kapitálový trh by těm zadluženým zemím už dávno nic nepůjčil, a to by je donutilo k tomu, aby modernizovaly. Samozřejmě, že by propadly, ale takhle se propadnou ostatní s nimi,“ vysvětlil politolog.

Otázka řešení eurokrize se tak jen oddaluje. „S každým novým odpuštěním, s každým novým mechanismem se kupuje jen čas, aby se nemusely řešit ty základní problémy: špatná struktura eurozóny, špatná struktura ekonomiky těch slabých jihoevropských zemí.“

„Státy jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko a z části Itálie, mají ekonomickou strukturu, která je premoderní, kterou nejsou schopni a ochotni modernizovat, a Evropská centrální banka a odpouštění dluhů jim v tom pomáhá. Všichni se řítíme do propasti, a když to půjde takhle dál, tak do ní spadneme,“ varoval Petr Robejšek.