NKÚ: Stát dal na propagaci vědy dvakrát víc než na její využití v praxi

Ministerstvo školství dalo na propagaci vědy zhruba dvakrát více peněz než na její uplatnění v praxi. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj může takový postup vést k tomu, že nevzniknou nová pracovní místa a sníží se konkurenceschopnost České republiky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | Foto: Filip Jandourek

Úřad prověřoval použití peněz z evropských fondů a státního rozpočtu na popularizaci vědy a komerční uplatnění výsledků vývoje. Kontrolováno bylo ministerstvo školství i vybraní příjemci podpory.

„Na propagaci a popularizaci ministerstvo mezi lety 2009 až 2014 rozdělilo 3,7 miliardy korun, zatímco na podporu využití výsledků výzkumu a vývoje v komerční sféře připadlo jen 1,4 miliardy," oznámila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zprávě NKÚ, podle které stát dal na propagaci vědy dvakrát víc než na využití v praxi, mluví předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš

„Podpora propagace na úkor uplatnění vědeckých výsledků v praxi může vést k tomu, že nevzniknou nová kvalifikovaná pracovní místa a neposílí se výzkumný, vývojový a inovační potenciál České republiky, a tedy ani její konkurenceschopnost," uvedla mluvčí.

Podle předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše investuje jeho úřad do propagace přibližně jedno procento, tedy kolem 8 až 10 milionů korun:

„Připadá mi to trochu nadsazené. Jestliže na využití výsledků v praxi šlo 1,4 miliardy korun za čtyři roky. Ze státního rozpočtu přímo teče do spolupráce s průmyslem asi pět miliard ročně. Já bych to nedramatizoval. Ani nevím, jestli je sektor na takové využití výsledků v praxi připraven,“ dodává Drahoš.

Dlouhé posuzování žádostí

Ministerstvo také podle kontrolorů odkládalo vyhlášení výzev na předložení projektových žádostí.

„V kombinaci s dlouhým posuzováním žádostí to vedlo ke zpomalování projektů. Doba od termínu, do kterého měli zájemci o dotace předložit své projekty, do rozhodnutí o tom, jestli peníze získají, trvala v průměru 14 měsíců," sdělila Málková.

Dlouho trvalo i řešení případů, kdy stát odhalil, že příjemci využili peníze v rozporu s tím, na co dotace získali. V jednom případě se řešení nesrovnalostí dokonce protáhlo na dva roky. Zjištěné nedostatky ale podle NKÚ neohrožují čerpání evropských dotací.

Helena Šulcová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme