Neslyšícím v Libereckém kraji chybí tlumočníci do znakového jazyka

10. únor 2015

V Libereckém kraji chybí tlumočníci do znakového jazyka. Stovky neslyšících a jinak sluchově postižených se přitom bez pomoci druhých neobejdou. Často se musejí spoléhat na svoje blízké. Profesionálních tlumočníků, které jsou schopné úřady zaplatit, je jen málo.

Devítiletá Simonka žije s těžkým sluchovým handicapem. Je velmi nedoslýchavá a bez maminky Lídy, tatínka Radka a sestry Elišky se v podstatě neobejde.

„Nikdy, nikdy se to nestalo, že by šla někam sama,“ říká Lída Matysová.

Simonka nemá ani orientaci v prostoru, to znamená, že neslyší třeba ani auta. „No, venku štěká pes, jede auto, vy na ní voláte, a teď ona se otáčí, ona se točí, protože neví, odkud to je, a jí se to všechno míchá,“ vysvětluje maminka.

„Takže jí se ani nedovoláte, ona musí mít zase nějaký zařízení, který s tím bude kamarádit- Vždycky jsme jí říkali: dívej se na pohádky. Teď zjišťujeme, že z toho pozná z deseti slov jedno, možná, proto nám vždycky bylo divný, že si pustla pohádku v angličtině, koukala na ní a bylo jí to jedno,“ doplňuje Radek Matys.

Simonka, stejně jako stovky dalších neslyšících nebo sluchově těžce postižených, se bez pomoci druhých neobejde. To je jasné ze slov rodičů i z toho, co ví tlumočník do znakového jazyka Karel Redlich.

„Existují čísla pro celou republiku, že je jich 15 tisíc, ale to jen těch, co používají znakový jazyk, ne nedoslýchavých a ohluchlých, těch je mnohem víc,“ popisuje Karel Redlich.

Jenže tlumočníků je naopak zoufale málo. V Libereckém kraji na úřadech a v dalších organizacích tlumočí dva lidé, jedním z nich je právě Karel Redlich. Setkal se s tím, že mnoho lidí si myslí, že neslyšící nejsou zas tak handicapovaní, protože v době emailů, mobilních telefonů a tabletů se mohou přece dorozumívat písemnou formou. Tak úplně to ale neplatí.

„Oni se učí češtinu jako cizí jazyk, stejně jako když se Angličan nebo Němec učí česky a dělají stejné chyby, ale mají to ztížené ještě tím, že si to nemohou vůbec oposlouchat. A ve školách, kde se to psaní učili, tak jim to špatně i vysvětlovali,“ vysvětluje Redlich.

Neslyšící a jinak sluchově postižení mají ze zákona právo na bezplatného tlumočníka. Těch placených od krajů a úřadů je ale málo. V Libereckém kraji jsou to dva. Jeden z nich je pravidelně na magistrátu v Liberci, potvrzuje Zuzana Minstrová z liberecké radnice.

„Pro neslyšící, pro jejich potřeby, pro jejich vyřizování, je k dispozici tlumočník a ten je na radnici jeden jen v týdnu,“ konstatuje Zuzana Minstrová.

Jinde se musí tlumočník objednávat dlouho dopředu. Jablonecký magistrát chce být do budoucna operativní a nabízet tlumočení přes internet, říká Jana Matěchová z jablonecké radnice: „Do budoucna plánujeme zakoupit dva tablety na online tlumočení a budou k dispozici na informačním centru v Komenského a zase na informačním středisku tady na radnici.“

O speciálních tabletech se mluví i na jiných radnicích, zatím ale jen hypoteticky.

autor: sas
Spustit audio