Církvím zatím stát vrátil asi čtvrtinu majetku, o který v restitucích požádaly
Dva roky od církevních restitucí dostaly církve zpátky čtvrtinu majetku, o který požádaly. Informuje o tom Česká biskupská konference. Přesně před dvěma roky uzavřelo Česko smlouvy o vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi. Za vládu dokument podepsal bývalý premiér Petr Nečas. Do konce letošního února také musí všechny úřady dát ministerstvu kultury údaje o majetku, který vydaly minulý rok.
Restituce váznou - církev stále nemá zpátky kroměřížské zahrady a zámek. Kvůli vzácné Madoně z Veveří se chce soudit. Podobné zprávy se objevují dva roky od restitucí často:
„My jsme podali výzvy a dávno už utekla doba, kdy mělo být rozhodnuto. A ono stále rozhodnuto není,“ řekl nedávno biskup ostravsko-opavské diecéze František Lobkowicz.
Dva roky od církevních restitucí. Jak vracení majetku funguje, informuje reportérka Lenka Jansová
Diecéze požaduje po státu zhruba 22 tisíc hektarů lesů, zemědělské pozemky a stovky staveb.
„Věci měly být podle zákona vyřešeny během šesti měsíců. V současné době máme dva roky od podepsání dohody, tedy více než dva roky od platnosti zákona. Na druhou stranu si myslím, že jak státní orgány, tak církve se snaží vyřešit drtivou většinu věcí tak, jak je to možné,“ hodnotí restituce generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Celkem chtějí církve zpátky podle Holuba na 115 tisíc pozemků, kostelů, klášterů i jiných staveb. Majetek jim vydává hlavně pozemkový úřad a Lesy České republiky. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL to funguje zatím dobře:
„Zatím ten proces stíháme vyřizovat a blížíme se prakticky už k 50 procentům vypořádání. Do konce tohoto roku ten proces musíme mít ukončen.“
Domluva i problémy
Majetek vydává také ministerstvo kultury. Podle jeho šéfa Daniela Hermana z KDU-ČSL už vrátila Národní galerie velmi cenné obrazy - například Vyšebrodský cyklus cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě nebo takzvanou Puchnerovu archu Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou.
„Vlastíci si uvědomují, že přístupnost takto významných uměleckých děl je vysokou hodnotou, a navíc péče o ně je také v naprosto profesionálních rukou. Takže tam došlo k dohodě, že pouze u popisků obrazů je napsáno, že jsou majetkem toho či onoho řeholního řádu,“ uvedl Herman.
Ve vydávání majetku ale jsou podle něj na mnoha místech naopak problémy:
„Týká se to například některých pozemků u hradu Bouzov nebo v Týništi. A projednávají se třeba zahrady u Templu Československé církve husitské v Mladé Boleslavi nebo kroměřížský zámek vůči olomouckému arcibiskupství.“
Doplňují se podklady - třeba z archivů. Pokud se církve se státem nedomluví ani pak, můžou se soudit. Podle České biskupské konference je ale podobných sporů zatím jen několik.
Církve mají dostat zpátky majetek za zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim má stát také postupně zaplatit desítky miliard jako náhradu za majetek, který zpátky dostat nemůžou - třeba protože ho stát potřebuje pro svoji bezpečnost.
