Před 65 lety byla komunistickým režimem popravena Milada Horáková

Dnešek je Dnem památky obětí komunistického režimu. Přesně před 65 lety byla po vykonstruovaném procesu popravena Milada Horáková. Vzpomínkové akty se konají v pražské pankrácké věznici, na Vyšehradě i na dalších místech.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milada Horáková

Milada Horáková | Foto: NFA

„Pro mě znamená osobnost, která se tehdy nebála a projevila velikou statečnost. Když si člověk čte její dopisy a články o ní, tak si to teprve uvědomuje. Byla spousta lidí, kteří to schvalovali,“ upozornil Vladislav Bláha, který na pietní místo do areálu pankrácké věznice přinesl velkou kytici.

Památku Milady Horákové si zde každoročně připomínají nejen bývalí političtí vězni, ale i politici.

„Můžeme k tomu jenom vzhlížet. Ukazuje nám to, jak právo může být zrovna tak vznešené a zrovna tak zvrácené. Milada Horáková byla právnička a ti, kdo ji přivedli na popraviště, byli nakonec také lidé, kteří vystudovali právnickou fakultu,“ řekl dnes ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za hnutí ANO).

Přehrát

00:00 / 00:00

Památku Milady Horákové si přišli lidé připomenout i do areálu pankrácké věznice, kde zemřela. Natáčela Eva Rajlichová

Miladu Horákovou odsoudila komunistická justice za údajnou velezradu a špionáž. Na její obranu vystoupila řada významných osobností včetně Alberta Einsteina, režim ji přesto nechal popravit.

V jednom z největších vykonstruovaných politických procesů 50. let byli spolu s Horákovou odsouzeni k trestu smrti také Oldřich Pelcl, Jan Buchal a Záviš Kalandra.

Horáková přitom byla ve vězení i za okupace. Angažovala se v odboji, v roce 1940 ji nacisté zatkli. Tehdy trestu smrti unikla, byla odsouzena na osm let.

„Jedna z věcí, která jí asi hrozně pomáhala – ona skutečně se v tom nacistickém kriminále stala hluboce věřící osobou. Tak to je, myslím, další věc, která jí dávala sílu,“ popisovala už dřív v rozhlasovém dokumentu její dcera Jana Horáková Kánská.

Milada Horáková (25.12.1901 - 27.6.1950), JUDr., česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu | Foto: Khalil Baalbaki

Po válce pokračovala Milada Horáková v politické kariéře jako poslankyně Národního shromáždění. Netajila se kritickými postoji třeba k činnosti soudů. Jako na výjimečně skromnou ženu na ni před časem vzpomínal i bývalý politický vězeň František Šedivý:

„Cokoliv udělala, nikdy to nebylo s požadavkem na to, aby byla třeba jenom uctívána, ne-li nějak odměněna, natož pak hmotně. Byl to takový vyzařující pocit, když s ní někdo mluvil, ať se hovořilo o čemkoliv.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před 65 lety byla po vykonstruovaném procesu popravena Milada Horáková

Rozsudek nad Miladou Horákovou Nejvyšší soud v roce 1968 zrušil, označil ho za nezákonný. Plné rehabilitace se politička dočkala až v roce 1990.

Statečnost žijících účastníků třetího odboje se snaží resort obrany oceňovat rychleji než dříve, upozornil ministr Martin Stropnický (ANO).

„To neznamená, že to neděláme poctivě nebo do hloubky. Opravdu se snažíme z dostupných materiálů maximálně zanalyzovat, jestli si to ten člověk zaslouží, nebo ne. Často je to závod o čas, protože ti lidé už jsou staří a není nic horšího, než když zjistíte, že když už jste konečně dobádali, že by to ten člověk měl dostat, tak on vám umře,“ vysvětlil.

Milada Horáková | Foto: Český rozhlas

ČRo, Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme