Drahota vyhání Rusy z hypermarketů na zahrádky. Šetří pěstováním vlastní zeleniny
Ruský národ je, podobně jako ten český, národem zahrádkářů. Pro mnohé to není jen forma odpočinku od panelákového stylu života, ale přímo životní nutnost. Klesající kurz rublu, potravinové embargo a drahota totiž vyhánějí stále více Rusů z hypermarketů. Pěstování sezonní zeleniny a ovoce se tak zvláště pro důchodce stalo způsobem, jak ušetřit ze skromného důchodu.
Důchodci Vladimir a Ljudmila Artamonovi, které navštívil zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, jezdí na svou zahrádku obden. Nemají auto, z centra Kalugy proto musí vlakem a potom pěšky.
Letošní chladné léto je z chatrného zahradního domku večer vyhání do městského bytu.
„S elektřinou je to špatné,“ konstatoval Vladimir. Nezavedli sem totiž 220 voltů. Zahrádkářům tak musí stačit 120, výjimečně až 140, pokud ale sousedé nezačnou svařovat nebo sekat trávu.
Stále více Rusů se snaží ušetřit peníze pěstováním vlastní zeleniny. Do zahrádkářské kolonie u západoruské Kalugy se vypravil zpravodaj Martin Dorazín
V létě bývá v místní zahrádkářské kolonii živo. Kalužané se snaží pozemky zvelebit podle finančních možností. Někdo třeba látá díry na stokrát zalátané střeše, jiní si chatky přestavěli na rodinné domky a kolem vztyčili vysoké ohrady.
Rusové začali zahrádkařit na začátku 60. let, kdy jim stát rozdal pozemky o jednotné ploše 600 metrů čtverečních. Dál už byl vývoj podobný jako v Československu - pro lidi, kteří se přes týden mačkali v malých cihlových bytech, byl odjezd vysvobozením.
Ničení evropských potravin
„Zničili už skoro tisíc tun vynikajícího sýra,“ rozmluvili se za stolem plným lívanců se smetanou a tvarohem a nad talíři domácích klobás o státní potravinové politice Vladimir, Ljudmila a jejich sousedi Alexandr a Nataša.
Nechápou, jak stát může likvidovat potraviny, které se do Ruska nesmějí dovážet. Podle zpráv z Úřadu pro dohled nad potravinami byl sýr nekvalitní. Ljudmila s tím ale nesouhlasí.
„Sýr, který se teď prodává v obchodech, je dvakrát dražší než před sankcemi a chutná jako plastelína,“ popsala.
Zahrádkáři se pozastavili i nad tím, proč státu vadí potraviny a ne zdravotně závadné boty z Číny.
Alexandr se obává, že vláda chystá ještě další útrapy. Dozvěděl se totiž, že drobní pěstitelé a chovatelé by měli státu odvádět za kravku, slepici nebo brambory daně.
„Jaké daně? Stát má lidem pomáhat, ne je likvidovat,“ rozčílil se. Podle jeho názoru to dopadne tak, že lidé vybijí své chovy a zahrádky nechají zarůst plevelem. A pak skončí státu na krku.
