Dovoz z Asie nutí jihočeské textilky omezit výrobu

Již koncem roku snížil produkci méně konkurenceschopné konfekce například písecký Jitex. Vyrábí v menších sériích a pro majetnější zákazníky. "Postavení si hodláme udržet díky prestiži naší značky. Problémy s odbytem ale zatím nemáme," řekl ČTK ekonomický ředitel firmy Radek Slavíček. Razantní snížení výroby firma v brzké době nechystá, nepočítá ani s dalším propouštěním. Již ve třetím čtvrtletí loňského roku rozdala přes 200 výpovědí a k jeho konci odešlo dalších 30 zaměstnanců. Z původních 900 pracovníků jich tak nyní Jitex zaměstnává přibližně 600. "Že bychom měli ale i dál propouštět, nepředpokládáme. Na bližší hodnocení je zatím ale příliš brzy," uvedl Slavíček. Dovozní kvóty na levné zboží z Číny přestaly platit v lednu letošního roku. Snížením nákladů a zvýšením produktivity práce se proti dovozu levného textilu brání i Alma Nová Bystřice. Podle jejího ředitele Ludvíka Krčála propustila firma v minulém roce 110 zaměstnanců. "Čína ale zatím nenabízí produkty podobné těm našim. Objednávky chodí ve stejném množství jako před zrušením kvót," řekl Krčál. Alma vyrábí především tkané deky. Třeboňský Otavan uzavřel k poslednímu říjnu loňského roku závod v Českém Krumlově, kde pracovalo 55 lidí. Restrukturalizace se projevila i v provozu v Nové Bystřici, odkud odešlo dalších 66 šiček. Důvodem masivního propouštění byla podle neoficiálních informací koncentrace výrobních kapacit. Textilka, v níž ještě před dvěma roky pracovalo 1450 lidí, má nyní asi o tisícovku lidí méně. Vyjádření vedení podniku se ČTK nepodařilo zjistit.

Podle prezidenta Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jana Prokopa se masová textilní výroba v Evropské unii těžko udrží. "Především obory s velkým podílem lidské práce, odkázané na konfekci nebo mzdové šití, budou v těžké situaci," řekl před časem Prokop. Větší šanci podle něj dostanou firmy se zaměřením na výrobu speciálního oblečení. Asociace odhaduje, že po vstupu Číny na evropský trh přijde v Česku o práci v textilním a oděvním průmyslu postupně až 40.000 lidí.