Turecký prezident Erdogan má zpět svou moc
Předčasné volby v Turecku v neděli s drtivou převahou vyhrála vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tato islamistická konzervativní strana tak může sestavit jednobarevnou vládu.
„Teď bude rozhodující, zda se nové politické vedení země – nadále v čele s prezidentem Erdoganem – jasně vysloví pro demokracii. Ostatně, právě demokracie vynesla prezidentovu stranu AKP k moci,“ všímá si dánský Politiken.
Turci letos volili už podruhé. V červnu Strana spravedlnosti a rozvoje – zkráceně AKP – nedostala dost hlasů na to, aby mohla vládnout sama.
A protože se jí nepovedlo sestavit koalici, vyhlásil Erdogan na první listopadový den nové volby. Opoziční strany přitom tvrdily, že AKP koalici nechtěla sestavit úmyslně.
„Pouze prodemokratickou orientací a posílením vazeb na Evropskou unii se nyní může Erdoganovi podařit skutečně rozvíjet potenciál země. Pokud omezí demokracii a bude diskriminovat své kritiky, Turecko jen oslabí,“ varuje dánský list.
Podle něj musejí vítězové voleb zajistit, aby se vývoj v zemi ubíral demokratickým, nikoli autoritářským směrem.
„Prezident Erdogan má zpět svou moc, Turecko však na cestě za tímto cílem utrpělo škody,“ píše britský Guardian.
Jak dodává, nezávislé politické instituce v Turecku oslabily, nebyla respektována ústavně právní pravidla, zhoršily se vztahy mezi Turky a Kurdy a Turecko se opět ocitlo ve válce, která se zdála už dávno zažehnaná.
„Pro Erdogana je typické, že coby prezident ani na moment nepřevzal nadstranickou ceremoniální úlohu, kterou mu předepisuje ústava. Bude se proto i nadále snažit prosadit ústavní změny, které zamýšlí.“
„A když se mu to nepodaří, bude se tvářit, jako že se mu to podařilo a změny už dávno platí. Výsledek nedělních voleb tak pro Turecko bohužel neznamená plavbu do klidnějších vod,“ podotýká komentátor v britském Guardianu.
Maďarský list Népszabadság v souvislosti s nedělními volbami v Turecku píše: „Není sice možné odvolat vlastní národ. Je ale možné nechat volit tak často, až se dosažený výsledek vedení státu zamlouvá.“
„Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který stojí v čele země od roku 2002, turečtí voliči v červnu překvapili: Nedali jeho straně zmocnění vytvořit jednobarevnou vládu. A to si Erdogan, který se z někdejšího strůjce ekonomických reforem proměnil v samolibého vůdce, nemohl nechat líbit,“ soudí autor článku a dodává:
„Turecký prezident teď stojí před následující volbou: Buď prosadí svou vůli za pomoci ještě tvrdších autoritativních prostředků, nebo uzná, že Turci si nepřejí, aby se choval jako všemocný sultán.“
Jenže Erdogan má ještě jeden sen: Chce se stát plnoprávným partnerem Evropské unie. Partnerem, který v otázkách, jako jsou uprchlická krize a občanská válka v Sýrii, učiní ta správná a historicky významná rozhodnutí.
„Je jisté, že v této velké hře má Erdogan hlavní roli. A lze jen doufat, že v ní prokáže větší smysl pro zodpovědnost, než jaký dosud projevoval při zacházení s demokratickými pravidly,“ uzavírá maďarský list Népszabadság.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
