Údaje úřadů o veřejných zakázkách obsahují přes půl milionu chyb. Projděte si kompletní žebříček
Ústav molekulární genetiky, Městská nemocnice Ostrava a Dopravní podnik hl. m. Prahy. To jsou tři instituce, které mají na svých elektronických profilech zadavatelů veřejných zakázek nejvíc chyb na jednu zakázku.
Zjistila to skupina ekonomů z think tanku EconLab, která pomocí počítačového programu prošla všechny profily zadavatelů a hledala chybějící nebo špatně vyplněné údaje. U čtyř tisíc institucí a podniků, které v Česku utrácejí veřejné peníze, našli přes půl milionu chyb.
U třetiny zakázek chybí cena, u třetiny informace o dodavateli a celou polovinu zakázek nelze dohledat podle evidenčního čísla. Některým zadavatelům, například Českému hydrometeorologickému ústavu, Zlínskému kraji nebo Hradci Králové, profil vůbec nefunguje.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je v současnosti zahlcený podněty k přezkoumání veřejných zakázek. Minulý týden jich obdržel přes 20 tisíc.
„To je v podstatě desetinásobek toho, co úřad každoročně vypořádává,“ popsala mluvčí úřadu Milena Marešová.
V následující tabulce najdete nejčastější chyby u velkých zadavatelů. To jsou ti, kteří na profilu zveřejnili více než padesát zakázek.
Zdroj dat: EconLab, výpočet Český rozhlas
Nejvíc chyb – přes 10 tisíc – odhalila analýza na profilu Ředitelství silnic a dálnic, které ovšem také zveřejnilo vůbec největší počet zakázek. Průměrný počet chyb na zakázku mu tudíž vychází na 0,83, což jej řadí mezi lepší velké zadavatele. Průměr je přibližně jedna chyba na jednu zakázku.
Zadavatelem veřejných zakázek je i Český rozhlas. Na jeho profilu analýza odhalila 206, průměrně 0,8 chyby na jednu zakázku.
V následující tabulce najdete nejčastější chyby u velkých zadavatelů. To jsou ti, kteří na profilu zveřejnili více než padesát zakázek. Kliknutím na jejich názvy se dostanete na podrobných výpis nalezených chyb.
Zdroj dat: EconLab
Chyby v datech znemožňují s nimi smysluplně pracovat a porovnávat, jaké zboží a služby, za jaké ceny a od koho zadavatelé veřejných zakázek nakupují. Právě to bylo smyslem novely zákona, která zadavatelům od roku 2012 uložila povinnost zveřejňovat na webu údaje nejen o velkých, ale i o menších (“podlimitních”) veřejných zakázkách.
Zatímco velké zakázky, ve většině případů nad dva miliony korun, se zveřejňují ve Věstníku spravovaném ministerstvem pro místní rozvoj (a také obsahují množství nepřesností a chyb), v profilu zadavatele, který si má na webu každý úřad spravovat sám, by se měly objevovat jak velké, tak i menší zakázky v řádu tisícikorun.
“V zákoně a v dalších prováděcích a metodických předpisech je to napsané dobře. Problém je v tom, že si je každý zadavatel ohýbá po svém, většina z nich zveřejňování jednoduše fláká,” vysvětluje hlavní autor studie Jiří Skuhrovec. “Zadavatelé mají sami v evidenci veřejných zakázek velký nepořádek, navíc k jejich zveřejňování často používají špatně navržený software, který vnáší do zveřejňovaných dat další nepřesnosti. Nikdo je za to příliš nekontroluje ani netrestá.”
EconLab proto společně s občanským sdružením Oživení proto podal hromadný podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který by měl na základě výsledků jejich analýzy prošetřit přes 20 tisíc nejvážnějších pochybení. Podle mluvčího úřadu Martina Švandy balík podnětů čtyřnásobně překračuje roční kapacitu úřadu a zabrání mu prověřovat jiné, závažnější případy.
Autor analýzy, ekonom Jiří Skuhrovec, bude dnes v 17 hodin hostem 20 minut Radiožurnálu.
