Před 145 lety se narodil světoznámý architekt Adolf Loos
Západočeská metropole ukrývá cennou kolekci jeho bytových koncepcí, některé jsou přístupné veřejnosti. Loosův interiér mohou návštěvníci obdivovat i v Brummelově domě na Husově náměstí.
Letošní 10. prosinec je dnem 145. výročí narození světoznámého architekta Adolfa Loose, který v Plzni vytvořil cenou kolekci bytových interiérů. Nikde jinde nejsou architektovy originální bytové koncepce k vidění v takové míře jako v Plzni. Přitom ještě v roce 2000 bylo spojení Adolf Loos a Plzeň známé jen odborníkům.
Plzeň se ale letos ocitla na mapě světové moderní architektury díky zpřístupnění několika bytů s Loosovým interiérem. Jeden z nich se ukrývá i v Brummelově domě v Husově ulici v těsné blízkosti plzeňského autobusového nádraží. Nenápadný šedivý dům ale uvnitř skrývá architektonický skvost plný jasných barev a vzácných materiálů. Adolf Loos ho v letech 1927-1929 realizoval ve spolupráci se svým asistentem Karlem Lhotou. Potomek původních majitelů Michal Brummel opravoval vzácný interiér dvanáct let. Letos ho zpřístupnil veřejnosti.
„Přesně takhle to vypadalo, jak to navrhoval Loos. Loos pracoval v podstatě s několika barvami jenom a pak přírodní materiály, s tím on si vystačil. Ty barvy vždycky lahodí a přitom každý pokoj je jiný," řekl Michal Brummel.
Kromě výrazných barev vyniká interiér také velkorysou prostorovou kompozicí, netradičními doplňky a nábytkem. Všechny tyto prvky jsou ale právě pro tvorbu tohoto slavného architekta naprosto typické. Ať už jde o lustry ve tvaru rozříznutého šestihranu, vestavěné skříně nebo Loosův proslulý Raumplan, tedy narušení horizontálního navazování jednotlivých pater.
Vnitřek stavby je členěn na jednotlivé kubusy, které mají rozdílnou světlou výšku, tím pak dochází k propojení místností s různými výškovými úrovněmi. Některé zásady Loosovy práce je ale možné vidět přímo v obýváku Brummelova domu.
„On vždycky soustřeďoval pozornost diváka směrem do pokoje a vždycky tam byla nějaká dominanta zajímavá. Tady v tomto případě to byla kopie renesančního krbu z Francie," uvedl potomek původních majitelů domu Michal Brummel.
Stavebník Jan Brummel obchodoval s dřívím, o polena do vlastního krbu tak neměl nouzi. S Adolfem Loosem sdílel lásku ke dřevu a to se také projevilo na vzhledu interiéru bytu. V tomto ohledu vyniká hlavně prostor jídelny, který zdobí vzácná kořenovice kanadského topolu.
Fascinujících prvků a vymožeností je ale v prostorách Brummelova domu k vidění mnohem víc. Ať už jde o různě využitá zrcadla, originální radiátory, fresku místo obrazu nebo třeba na svou dobu neobvyklou zabudovanou lednici. Zájemci mají možnost si prostory domu prohlédnout třikrát v týdnu. Komentovaná prohlídka trvá 45 minut a je možné ji absolvovat i v angličtině nebo němčině.
