Clintonovou začínají dohánět manželovy hříchy
Aféry bývalého amerického prezidenta Billa Clintona opět dělají jeho manželce Hillary starosti. Staly se totiž tématem boje o Bílý dům.
Kathleen Willeyová poprvé nahlásila sexuální obtěžování americkým prezidentem Billem Clintonem před více než 17 lety.
„Když si ji 23. listopadu 1993 pozval coby dobrovolnou uchazečku o práci v Bílém domě do Oválné pracovny, najednou se prý na ni vrhl a začal ji osahávat.“ píše britský nedělník Sunday Times.
Americký Federální úřad pro vyšetřování, FBI, později během vyšetřování donutil Willeyovou zopakovat obvinění na detektoru lži. Prošla. Testy ukázaly, že o dotecích na svých intimních partiích nelhala. Otázky byly ovšem vybrány obratně.
Vyšetřovatelé se například neptali, zda jí prezident dělal nějaké návrhy, ani zda se jí jeho jednání líbilo. Exprezident Clinton dodnes tvrdí – jak jinak –, že se nic takového nestalo.
Dnes Willeyová přechází do protiútoku. A na detektor lži nechce poslat exprezidenta, ale jeho manželku, uchazečku o nominaci Demokratické strany do letošních prezidentských voleb Hillary Clintonovou.
Willeyová má jediné přání – aby Clintonová odpověděla na otázku, zda věděla o tom, že její muž obtěžuje každou ženu, která se kolem něj mihne. „Chci, aby zkoušku podstoupila a pak se podívala do očí své dceři a vnučce a obhájila před nimi své tehdejší jednání,“ říká bývalá dobrovolná pracovní síla z Bílého domu.
Podle nedělníku Sunday Times během kampaně léta utajované kauzy Clintonových nevěr vyplouvají na povrch a komplikují jinak bezchybně rozjetou cestu jeho manželky k vítězství ve stranických primárkách. Dosud se o aférách a hlavně o případech údajných znásilnění kolegyň a podřízených nejenom mlčelo, ale tyto záležitosti byly v nejvyšších patrech americké politiky přímo tabu.
A možná by to tak i zůstalo, kdyby se Hillary Clintonová nezačala v kampani stylizovat do role bojovnice za práva žen. „Když začala prohlašovat, že oběti znásilnění mají právo být slyšet a také právo na to, aby jim ostatní věřili, její momentálně úhlavní republikánský rival Donald Trump v tom našel jedinečnou příležitost,“ píše týdeník.
Magnát vévodící žebříčkům republikánských kandidátů bleskově zaútočil na „otřesnou minulost Clintonova zneužívání žen“. Hillary Clintonová podle Trumpa lže a žádnou ochránkyní žen není. Oběti prý naopak zastrašovala a nutila, aby manželovi nezničily kariéru.
Willeyová podle Sunday Timesů patří k několika exprezidentovým údajným obětem, které roky mlčely, ale teď dostaly chuť změřit s Clintonovými síly. Nedávno se ozvala také Juanita Broaddricková, někdejší dobrovolnice z Clintonova volebního týmu z Arkansasu. Clinton ji prý znásilnil v roce 1978, když kandidoval na guvernéra.
Broaddricková na Twitteru odsoudila feminismus Hillary Clintonové coby obratně vykonstruovanou lež. „Bylo mi tehdy pětatřicet. Bill Clinton mě znásilnil a Hillary se mě snažila stůj co stůj umlčet. Dnes je mi třiasedmdesát, ale ten zážitek je stále živý,“ napsala Broaddricková.
Jak Sunday Times uvádí, ve washingtonských kuloárech se říká, že s obviněním Clintona brzy vystoupí další ženy. Údajně je povzbudila vstřícnost médií i politiků v kauze bývalého televizního baviče Billa Cosbyho, na něhož po mnoha letech také dopadají obvinění desítek poškozených žen. Willeyové je dnes devětašedesát a žije z penze státu Virginie. Prý chce hlavně odradit mladé voliče, aby dávali Clintonové hlasy.
„Lidé si říkají, že by bylo bezvadné, kdybychom měli první americkou prezidentku. Měli by ale předtím vědět pár věcí,“ říká Willeyová. Poprvé Billa Clintona obvinila v roce 1998, ale tehdy se objevily pochybnosti o její věrohodnosti. Nakonec – prý pod tlakem – přiznala, že agentům FBI lhala, aby zakryla mimomanželskou aféru s mladším mužem.
Dnes však trvá na původní verzi. Nejprve se přihlásila do Bílého domu dobrovolně, aby Clintonovi pomohla získávat finance ve své rodné Virginii. Tehdejšího prezidenta prý společně s manželem považovali za přítele. S Hillary předtím nikdy nepřišli do kontaktu.
Vyžádala si proto osobní setkání s Clintonem a chtěla ho přesvědčit, aby za svou dobrovolnickou práci dostávala mzdu. Několik dní předtím jí manžel údajně přiznal, že má obrovské dluhy. Dokonce se dopustil finančních machinací a byl za to vyloučen z advokacie.
Willyová se prý nakonec před tehdejším prezidentem rozplakala. Clinton ji nejprve odvedl z Oválné pracovny do přilehlé kuchyně, a poté dál do své soukromé pracovny.
„Právě jsem pokládala šálek kávy na stůl v místnosti vedoucí do Oválné pracovny, když se na mě vrhl. Zatlačil mě do kouta, osahával mě a snažil se mě líbat. Šeptal, že si něco podobného představoval od našeho prvního setkání.“
„Napadlo mě, že se zbláznil. Skoro jsem se za jeho chování styděla,“ říká žena, které bylo v době údajného útoku 47 let. Zachránil ji tehdejší poradce Andrew Friendly, který zaklepal na dveře, a Willeyová mohla utéct.
Po návratu domů zjistila, že manžel spáchal sebevraždu. Byla na dně. Clinton jí nakonec dal poloviční úvazek a po jeho skončení ještě zastupovala Bílý dům na mezinárodních konferencích v Kodani a Jakartě.
Prý tehdy dala slib, že o ničem nebude mluvit. Když však proti Clintonovi svědčila Paula Jonesová z guvernérova úřadu v Arkansasu, rozhodla se mluvit. Okamžitě jí prý začali vyhrožovat neznámí lidé. Je přesvědčena, že je za ní poslala Hillary Clintonová.
„Je to nešťastná, zkažená osoba. Nezaslouží si být prezidentkou. Nebojuje za práva žen o nic víc než můj pes. Naopak, kryla manželovy ohavné skutky. Nepomáhá ženám, ona proti nim válčí,“ říká závěrem Willeyová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
