EU bude mít registr dat o cestujících v letadlech. Má pomoci v boji proti terorismu
Evropa se bude moci lépe chránit před útočníky podobnými těm z Paříže nebo Bruselu. Právě dnes se v Evropském parlamentu ve Štrasburku projednává směrnice o systému shromažďování dat o cestujících v letecké dopravě, takzvaný Passenger Name Record (PNR). Má pomoci hledat potenciální atentátníky nebo ty, kteří se chystají nějak zaútočit.
„S pomocí systému PNR bude možné vysledovat trasy používané zločinci a teroristy a zabránit, aby se útočníci dostali do místa určení nebo si nacházeli nové cíle,“ prohlásil zpravodaj návrhu směrnice Timothy Kirkhope z konzervativní frakce.
Informace, které se mají o cestujících získávat, archivovat a předávat, většinou obsahuje letenka - tedy kdo a kam cestuje, kdy si kupoval lístek, jak ho platil, případně kdo mu letenku koupil, vedle koho v letadle seděl nebo jestli má s sebou zavazadlo. Mezi uloženými údaji ale bude třeba i telefonní číslo.
Část informací už evropské letecké společnosti předávají v balících Spojeným státům a Austrálii. Země se chtěly chránit před možností, že by k nim cestoval z Evropy někdo, kdo by mohl být potenciálně nebezpečný.
Teď bude systém fungovat i mezi jednotlivými evropskými státy. Paradoxem je, co v úterý zmínil jeden europoslanec, že „máme otevřené hranice, zločinci spolu čile spolupracují, ale spolupráce evropských bezpečnostních složek vázne, protože ty si informace nevyměňují“.
Systém PNR výměnu informací o cestujících v letecké dopravě (a v budoucnu možná i v rychlovlacích) zjednoduší. Díky němu by mělo být možné vytipovat člověka, který by mohl být napojen na nějakou teroristickou buňku, dříve než by atentát opravdu spáchal.
Je třeba chránit osobní údaje
Velkou starostí části poslanců Evropského parlamentu a také členských zemí ale bylo zabránit zneužití informací, které se o Evropanech budou ukládat. Se systémem PNR se proto bude zítra v EP schvalovat i nová směrnice a nařízení o ochraně osobních údajů, třeba jak dlouho se mohou údaje archivovat (5 let) a komu se mohou předávat.
Právě na přijetí této směrnice a nařízení se zavedení systému PNR několik měsíců zaseklo. Europoslanci chtěli postupovat velmi obezřetně.
„Systém PNR je způsob, jak sbírat velmi velké množství dat občanů mnoha zemí. Věděli jsme, že potřebujeme nová pravidla pro ochranu osobních údajů, abychom měli rámec, ve kterém systém PNR může fungovat. Aby byly bezpečnost a ochrana soukromí v rovnováze,“ řekla zpravodajka návrhu směrnice o ochraně osobních údajů, estonská europoslankyně Marja Lauristinová.
Práci EP nejspíš urychlily útoky
Ještě v úterý europoslanci ujišťovali, že atentáty v Paříži 13. listopadu 2015 a v Bruselu letos 22. března práci na unijních předpisech neurychlily. Ministryně obrany Nizozemska, které do června předsedá Radě EU, vysvětlovala průtahy potřebou ujasnění právních termínů a jejich překládáním – proto se prý členské země dokázaly shodnout až minulý pátek.
Její prohlášení působí spíše jako výmluva, je ale fakt, že zvláště po útocích v Bruselu se začalo něco dít – členské země i poslanci se ani ne po měsíci najednou dokázaly shodnout, což se nestává často. I česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová nakonec přiznala, že výrazné činy přijímání předpisů uspíší.
„Každý teroristický útok proti Evropanům vytvoří naléhavou potřebu přijmout nějaká opatření, abychom si s novou situací poradili. To je zodpovědnost evropských politiků a také reprezentací v jednotlivých státech. Musíme použít veškeré nástroje, které jsou v souladu s právním řádem a také vyhovují pravidlům ochrany soukromí Evropanů. Systém PNR tomu vyhovuje. Je tu jasný účel, proč data sbíráme a je také určena doba, po kterou se mohou data uchovávat.“
O systému PNR se v europarlamentu bude hlasovat ve čtvrtek v poledne. Předpokládá se, že poslanci směrnici bez problémů schválí.
