V Česku by práci našlo až 80 tisíc migrantů, uvádí studie. Má to však svá ale
České ekonomice by příliv migrantů ze zahraničí pomohl. Takový je závěr analýzy brokerské společnosti Cyrrus. Tuzemské hospodářství by mohlo těžit z nových pracovníků na trhu a ušetřit na důchodovém systému až 90 miliard korun. To vše ovšem za podmínek, že stát podpoří řízenou migraci, která pomůže zaplnit prázdná pracovní místa.
Podle studie společnosti Cyrrus by hrubý domácí produkt díky pracujícím migrantům mohl vzrůst až o půl procenta. Je však třeba se na příliv uprchlíků připravit.
„Největší problém, který asi může nastávat, je ta jejich integrace, to znamená, aby nebyli po tisícovkách někde v ghettu, ale aby se začlenili nějakou nenásilnou formou mezi společnost a našli co nejdříve práci. Čím déle ten uprchlík nemá práci – i kdyby měla být v uvozovkách zbytečná, ale jenom aby měl nějaký řád, aby nějakým způsobem fungoval – tím menší je pravděpodobnost, že tu práci v budoucnu mít bude,“ řekl analytik společnosti Cyrrus František Kronus.
V Česku by mohlo najít práci až 80 tisíc migrantů, uvádí studie společnosti Cyrrus. O tématu natáčela redaktorka Barbora Kladivová
Jeho kolega, analytik Tomáš Menčík, vidí jako ideální scénář, kdyby si Česká republika mohla migranty přebírat postupně – přijmout jich celkem 50 až 80 tisíc by podle něj neměl být problém.
„Na první pohled 50 až 80 tisíc vypadá jakoby hrůzostrašně, nicméně, co se procenta v populaci týče, by to nebylo tak hrozné, a navíc pokud bychom pro ně měli připravené podmínky – na pracovním trhu, bydlení, legislativně zvládnuté, pobídky, poradenství, společenská připravenost – tak věříme, že i takový počet imigrantů by byl ekonomicky prospěšný,“ podotkl Menčík.
Problém může být jazyk i vzdělání
Třeba podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků by však bylo začleňování takového počtu migrantů na tuzemský pracovní trh složité.
„V dané chvíli máme volných 120 tisíc poptávaných míst, ale samozřejmě nemůžeme paušálně říct, že 80 tisíc migrantů by z valné většiny ty pracovní místa vyřešilo. Jedná se o to, že jsou poptávaná určitá pracovní místa, s určitým vybavením, a to jak jazykovým, tak s určitým typem vzdělání nebo učňovského oboru. Není možné prostě paušálně říct, že 80 tisíc migrantů by dneska tu díru zalepilo,“
Číslo je podle něj poměrně vysoké i s přihlédnutím k tomu, kolik cizinců dneska v Česku pracuje – ať už jsou to zaměstnanci nebo podnikatelé.
Rizika vidí i hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. Podle něj by třeba vysoký počet uprchlíků z válkou postižených zemí mohl tlačit níž ty nejnižší mzdy.
„Zpravidla migranti, i když není tomu tak vždy, tak jsou řekněme hůře kvalifikovaní, nejsou schopni rychlé absorpce do vysoce kvalifikovaných pozic na hostitelském trhu práce, takže minimálně po nějakou přechodnou dobu takřka všichni z nich působí spíše v těch nízkopříjmových sférách ekonomiky, kde ještě dále působí na pokles mezd, což dále zasahuje i to původní obyvatelstvo,“ uvedl Kovanda.
Podle analýzy společnosti Cyrrus by však Češi nemuseli mít strach o svou současnou práci. A i kdyby o ni přišli, bude to podle analytiků spíš motivace posunout se v kariérním i platovém žebříčku.
„Nezbývá nic jiného, než si zvýšit vlastní kvalifikaci a posunout se třeba i se mzdou někam výš,“ podotkl František Kronus.
Cyrrus navrhuje i konkrétní kroky ohledně zaměstnávání uprchlíků – třeba umožnit jim pracovat už během vyřizování žádosti o azyl, znevýhodnit lidi bez zaměstnání nebo třeba snížit minimální mzdu.
Co však v ekonomické analýze společnosti Cyrrus započítané není, to jsou bezpečnostní rizika či zátěž pro sociální systém.
