Skončilo fotbalové mistrovství světa neuznaných států. Návštěvníkům může hrozit trest
Na části černomořského pobřeží, kterou mezinárodní společenství považuje za území Gruzie, se uskutečnil největší fotbalový turnaj v abcházské historii.
Bylo to mistrovství světa neuznaných států, kde se setkávají fotbalisté zemí, které oficiálně neexistují, píše server BBC.
Turnaj organizovala Konfederace nezávislých fotbalových asociací, zkráceně ConIFA. Sdružuje národní reprezentace, které nemohou vstoupit do mezinárodní fotbalové federace FIFA. Dohromady má ConIFA 36 členů.
Per-Anders Blind, prezident a jeden ze zakladatelů ConIFA, říká, že chce dát možnost promluvit těm komunitám, které ji jinak nedostanou. V ConIFA se spojily národy, které nemají vlastní stát, neuznané země, samozvané republiky, etnické skupiny a domorodá společenství.
„Pro mě je to mírový projekt,“ říká Blind. „Naším posláním je vytvořit globální arénu pro zapomenuté národy. Máme spoustu členů, které svět neuznává. Chceme, aby se celý svět dozvěděl o všech těch národnostech a domorodých národech, které na planetě existují.“
Fotbal jako součást národní identity
Blind ví, o čem mluví, protože je původem Sám, příslušník domorodého národa, žijícího v severní Skandinávii. Sámský tým je jeden z dvanácti, které se turnaje zúčastnily. Mezi dalšími účastníky bychom našli třeba Somaliland, neuznaný stát na území severního Somálska, Kurdistán a Severní Kypr. Přijel i tým Sikulů, Maďarů z východní Transylvánie.
Mistrovství je často největší sportovní událostí v historii společenství, která se ho účastní. Fotbal se tu těsně proplétá s identitou.
Předseda paňdžábské fotbalové asociace, Harpreet Singh, se vzdal svého majetku, aby mohl financovat tým Paňdžábu, který se skládá převážně z britských občanů. „Mým cílem je obohatit náš národ. Jako bychom zapomněli, kdo jsme – považujeme se za Brity, Indy, Pákistánce nebo Američany. Já chci, abychom se rozpomněli na naši kulturu a znovu objevili svou ztracenou identitu.“ říká.
Většina účastníků tvrdí, že fotbalový turnaj nemá nic společného s politikou. Rozhodnutí, že hostitelem akce bude Abcházie, je ale politicky kontroverzní, protože budí rozpaky v Gruzii.
Abcházie byla v dobách Sovětského svazu autonomní republikou, částí sovětské Gruzie. Po rozpadu Sovětského svazu bojovala proti Gruzii za nezávislost. Po svém vítězství Abcházci vyhnali 200 tisíc etnických Gruzínců, kteří se stále chtějí vrátit zpět.
Na mistrovství přes děravý most
Z mezinárodního hlediska je Abcházie stále součástí Gruzie. Rusko ji ale považuje za nezávislý stát a poskytuje jí finanční a vojenskou podporu. Gruzínská vláda uznala, že cílem akce není legitimizovat faktickou nezávislost Abcházie. Pohrozila ale stíháním každému, kdo naruší územní celistvost Gruzie. To může být kdokoliv, kdo překročí hranice Abcházie z Ruska.
Cesta do Abcházie přes Gruzii je přitom obtížná a pomalá. Cestující na hraničním přechodu mají na výběr, jestli půjdou kilometr pěšky, nebo pojedou ve voze taženém koňmi přes proděravělý most. Abcházské úřady proto účastníkům doporučily, aby do země cestovali přes Rusko.
Abcházie chce být na rozdíl od jiného separatistického regionu Gruzie, Jižní Osetie, která připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, nezávislá. Roky mezinárodní izolace a snaha Gruzie zabránit Abcházii v účasti na mezinárodních událostech ale zemi oddělily od zbytku světa. Afričany nebo Sikhy tu hodně lidí nikdy nevidělo.
Na turnaji ConIFA se setkávají lidé různého původu, ale s podobnými cíli. Pro Abcházii a její obyvatele to byla událost stejného významu jako opravdové mistrovství světa, končí reportáž BBC. Také americký web Eurasianet píše o nadšení místních lidí, pro které to byl historický okamžik. Cizí fotbalisty prý pohostinnost místních lidí až zaskočila.
Abcházské úřady vynaložily na obnovu stadionů a silnic v přepočtu skoro deset milionů korun. Investované prostředky se prý vrátí díky příjmům ze vstupného a sponzorským darům. Nejdražší lístky stály v přepočtu skoro 300 korun. Na organizaci mistrovství se podílelo také množství dobrovolníků.
Radost místních lidí posílilo vítězství domácího týmu, který 5. června ve finále porazil mužstvo Paňdžábu. Na minulém turnaji, který se konal v roce 2014 ve Švédsku, zvítězil severoitalský region Padánie, dozvídáme se na webu Eurasianet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
