Ondřej Soukup: Ruští atleti nebudou na olympijských hrách

27. červenec 2016

Světoznámá skokanka o tyči Jelena Isinbajevová nedávno napsala pro New York Times emotivní článek s názvem Nechte mě závodit v Riu.

Protestuje v něm proti vyloučení ruských atletů z letní olympiády v Brazílii kvůli dopingovému skandálu. Argumentuje, že za celou svou kariéru neměla nikdy pozitivní dopingový nález. Isinbajevová ve svých 34 letech brala hry v Riu jako vyvrcholení kariéry. To je bez nadsázky malá sportovní tragédie.

Stejně tak je přirozený bezmocný vztek všech ruských atletů, kteří nikdy nedopovali, i přesto se kvalifikovali a nyní pykají spolu se svými nepoctivými kolegy. Princip kolektivní viny ve své krystalické formě.

Jenže i ti, kteří si dnes stěžují na nespravedlnost a zaujatost světové atletické federace, nemohou popřít, že si za to Rusko může částečně samo. Vzpomeňme jak šly události po sobě.

Loni v listopadu světová antidopingová agentura WADA zrušila akreditaci ruské antidopingové laboratoře a světová atletická federace zakázala ruským lehkým atletům soutěžit na mezinárodních závodech. Důvodem bylo vyšetřování, které prokázalo manipulaci se vzorky, podplácení činovníků světové atletické federace, zásahy tajné služby FSB, která měla manipulovat se vzorky a tak dále.

Ministr sportu Vitalij Mutko se ani nesnažil bránit a sliboval radikální očistu od dopingu. V květnu letošního roku WADA vydala novou zprávu o kontrolách ruských sportovců. Čte se to skoro jako detektivka. 736 testů nemohlo být z nějakého důvodu provedeno.

Start pod bílou vlajkou

Ministr sportu Vitalij Mutko sliboval radikální očistu od dopingu

V jednom případě při kontrole jisté atletky z kalhotek vypadla připravená ampule s čistou močí. Následně se dotyčná pokusila antidopingovou komisařku podplatit. Několik desítek sportovců oznámilo, že budou trénovat v městech, kam nesmí cizinci, protože jsou zde strategicky důležitá zařízení typu továren na výrobu jaderných bomb.

Jedna běžkyně, když zjistila, že na soutěži jsou komisaři, utekla přímo ze závodní dráhy a už se jí nepodařilo najít. Agenti FSB vyhrožovali komisařům deportací ze země.

To vše v okamžiku, kdy Damoklův meč nad ruskou účastí na olympiádě visel proklatě nízko. Poté, co sám ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že doping nemá v ruském sportu co dělat. Zatím mezinárodní atletická federace schválila start dvou ruských sportovkyň.

Běžkyně Olga Stěpanovová svolení dostala zjevně za svou roli při získávání důkazů o dopingu v ruském sportu. Další atletka, Olga Klišinová, dostala pardon, protože žije a trénuje ve Spojených státech. Obě ale nemohou startovat pod ruskou vlajkou, ale pod bílou olympijskou vlajkou. Obě za to dostaly co proto na ruských sociálních sítích.

Pokud bych ale mohl rozhodcům radit, pustil bych na olympiádu všechny sportovce, kteří se antidopingovým testům nevyhýbali. Ale závodili by pod bílou olympijskou vlajkou. Protože mám velké sympatie pro sportovce, kteří strávili dlouhá léta přípravou na vrchol, kterým olympiáda bezesporu je. Není sebemenší důvod je o něj připravit.

Pokud si jejich úsilí nebude moci přivlastnit oficiální ruská atletická federace, tím lépe. Protože jak se zdá, nic jiného ruské úřady ke změně postoje nepřiměje.

autor: oso
Spustit audio