Švec, který vyvraždil svou rodinu. I to je jeden z příběhů duchcovského „vraždícího“ kalendáře

Eduard Rodewald byl švec. Žil v Zabrušanech na Duchcovsku a v roce 1851 si vzal za ženu vdovu ze starého zdejšího rodu Wiedonů. I Josefa byla dcerou ševce, a tak se řemeslné spojení jevilo jako výhodné. Sňatek ale byl předzvěstí tragédie ‒ Rodewald celou svou rodinu v roce 1862 povraždil.

„Zabil svou nevlastní dceru, ženu i čtyři vlastní děti,“ líčí historický krvák Jiří Bureš, který pro letošek zpracovával městský stolní kalendář, který už podruhé mapuje historii zločinů v Duchově a okolí.

O duchcovský „vraždící“ kalendář je velký zájem. Toto je už druhý díl

Loňský kalendář líčil zločiny před rokem 1800, letošní navazuje a nabízí pohled do 19. a 20. století. Právě v téhle době je Rodewaldův případ určitě ten nekrvavější a zároveň nejpopulárnější.

Duchcovský „vraždící“ kalendář|foto: Lenka Šobová

„Jeho zločin se dostal i do dobových jarmarečních tisků a v Zabrušanech a Všechlapech se o něm mluví dodnes,“ říká historik duchcovského muzea Jiří Bureš.

„Lidi to hrozně zajímá. Už loni se prodala spousta kalendářů a i letos je zájem velký,“ potvrzují pracovnice infocentra, které kalendář prodává.

Rodewaldův případ přesáhl hranice Duchovska. Vraždící švec byl totiž souzen v Mostě. „Ve starém muzeu byla uchovávána jeho podobizna a byl tu i růženec, který mu měl poskytnout útěchu v posledních chvílích,“ vysvětluje Bureš.

Rodewaldova poprava byla poslední veřejně konanou popravou v Mostě. Proběhla na jaře roku 1863.

Kromě děsivé vraždy je v kalendáři spousta dalších příběhů o kriminalitě mnohem běžnější. Své místo tu mají zloději z povolání, kasaři i kdysi slavný zloděj bicyklů.

„Hlavním zdrojem příběhů jsou četnické památníky,“ vysvětluje Bureš a pokračuje: „Byly to knihy, které si vedla každá četnická stanice a které zaznamenávaly významné události své doby.“

Ty nejzajímavější, které se odehrály po roce 1800, teď všichni zájemci najdou v kalendáři města Duchcov na rok 2017.