Karel Hvížďala: Soud s Nečasem odročen, ale...

I když státní zástupci jsou jednou stranou sporu, nezávislý může být jen soud, proto je z principu tato námitka lichá. Advokáti ale přesto musí podat stížnost písemně, a tím se jednání odsouvá o další jeden až dva měsíce.

Obžaloba mimo jiné tvrdí, že tehdejší premiér, šéfka Úřadu vlády Nagyová, dnes Nečasová, a náměstek Boček uplatili tehdejší poslance Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra místy v managementu státních podniků výměnou za to, že se vzdají poslaneckých mandátů.

Bylo to v době, kdy vláda potřebovala prosadit daňový balíček, ale tato trojice rebelů z vládní ODS vyšší daně odmítala. Zákon díky jejich odchodu prošel.

Bývalá šéfka Úřadu vlády Nagyová a náměstek Boček byli podle obžaloby při vyjednáváních s poslanci prostředníky premiéra. Se zákonodárci se scházeli na různých místech, zejména v hotelech v Praze. „Jednání neměla charakter politických dohod, ale cílem byl osobní prospěch poslanců,“ uvedl státní zástupce Martin Brzobohatý.

Závazný pro všechny orgány a osoby

Kvůli této kauze již jednou měli poslanci problémy se zákonem, jenže Nejvyšší soud nakonec rozhodl s odvoláním na poslaneckou imunitu, tedy beztrestnost, že je nelze stíhat. A proto se obžalovaní odvolávají s tím, že podobná jednání nebyla posledních 20 let stíhána.

Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř|foto: Český rozhlas

Jenže jak na to hned po rozsudku Nejvyššího soudu upozorňoval právní filozof profesor Jiří Přibáň, který řekl: "Korupci bychom neměli chápat jen úzce jako nějakou formu úplatku, ale musíme ji definovat obecně jako každé znehodnocení oficiálních obecných pravidel, která mají platit pro všechny, v individuální nebo skupinový prospěch." Zároveň předpovídal, že se později k tomu jistě v nějakém nálezu vyjádří i Ústavní soud, a to se skutečně stalo.

V červnu roku 2015 I. senát tohoto soudu, jehož zpravodajkou byla Kateřina Šimáčková, vynesl nález, v kterém stojí: "K první podmínce Ústavní soud uvedl, že „projev“ ve smyslu čl. 27 odstavce 2 Ústavy zahrnuje pouze sdělení informace nebo vyjádření názoru a nelze jej vykládat jako jakýkoliv projev vůle v trestněprávním smyslu, který by byl způsobilý naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu. „Projevem“ ve smyslu čl. 27 odst. 2 Ústavy tak není například uzavření smlouvy mezi dvěma fyzickými osobami, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí úplatku, pasivní přijetí úplatku ani vzdání se mandátu."

Proto bude zajímavé sledovat, jak se v nové situaci zachová soudkyně Králová, když nález Ústavního soudu je závazný nejen pro všechny soudy, ale i pro všechny orgány a osoby.