Buldozery v kosovské Mitrovici strhly zeď, která budila vášně mezi Srby a Albánci
Buldozery v neděli srovnaly se zemí spornou zeď, která v prosinci vyrostla v kosovské Mitrovici. Dvoumetrovou betonovou bariéru zbudovali tamní Srbové u mostu přes řeku Ibar, která odděluje většinově srbskou severní část města od albánského jihu, čímž vzbudili prudkou reakci kosovských úřadů. Obě strany spolu nakonec uzavřely dohodu, jíž se usnesly zeď zbourat.
Na nedělní demolici dohlíželi místní policisté i italští karabiniéři, kteří v městě slouží v rámci mise NATO. Neprovázely ji žádné patrné komplikace, informoval Balkan Insight.
Sobotní dohodu podepsali starosta Severní Mitrovice Goran Rakić a kosovský ministr životního prostřední Ferat Shala, přítomni byli také kosovský premiér Isa Mustafa, zvláštní představitel EU v Kosovu a velvyslanec USA. Podle unijní mise dohoda „zmírní napětí na severu Kosova, napomůže svobodě pohybu a vytvoří prostředí, které prospěje všem obyvatelům Severní a Jižní Mitrovice.“
Premiér Mustafa už předtím pohrozil, že pokud Srbové betonový val neodstraní, udělá to za ně jeho vláda. Srbský starosta Rakić nicméně prohlásil, že Srbové na jiném místě postaví novou, 1,2 metru vysokou zeď, napsal Balkan Insight s odvoláním na místní média.
Srbský vlak do Kosova nedojel. Úřady se bály útoku kosovských Albánců
Číst článek
Zbudovanou bariéru na břehu Ibaru mitrovičtí Srbové vysvětlovali jako ochranu před sesuvem půdy, Priština ji však odsoudila jako pokus prohloubit etnické rozdělení města a požadovala její odstranění. Poukazovala přitom na to, že Srbové zeď postavili bez potřebného povolení. Napětí ještě vzrostlo po nedávném incidentu s vlakem vyzdobeným srbskými národoveckými motivy a nápisem "Kosovo je Srbsko“ ve 20 jazycích, který v půlce ledna vyrazil z Bělehradu do Mitrovice, kam však nakonec nedojel.
Olej do ohně
Lednová jednání zástupců Prištiny a Bělehradu v Bruselu skončila nezdarem, což si teď vůdci obou států dávají vzájemně za vinu. Srbský premiér Aleksandar Vučić v pátek nařkl kosovskou vládu, že „o žádnou dohodu nestojí“ a straší kosovské Srby, zatímco srbský prezident Tomislav Nikolić naznačil, že se Priština snaží rozpoutat další válku.
ROZDĚLENÁ MITROVICA
Mitrovica (albánsky Mitrovicë, srbsky Kosovska Mitrovica) má s bariérami mezi etnicky rozděleným severem a jihem bohaté zkušenosti. Ústřední most přes Ibar zahradily v roce 2011 barikády z kamení a štěrku, které vztyčili Srbové na protest proti dohodě Prištiny a Bělehradu. Ten samostatnost Kosova, jež v únoru 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, neuznává a pokládá ho za nedílnou součást svého území. Výměnou za příslib eurointegrace však svolil ke kompromisu, jímž předal faktickou kontrolu nad tamními srbskými enklávami Prištině.
Val bránil průjezdu přes most tři roky - až kosovským úřadům došla trpělivost. Když ovšem přikázaly, že barikády musí zmizet, Srbové reagovali po svém. V půlce června 2014 nahradili kamení a štěrk kordony betonových květináčů a „zelenou“ barikádu sarkasticky nazvali Park míru. Ten zmizel až loni v srpnu, v rámci dohody o znovuotevření mostu pro dopravu.
Mitrovica (albánsky Mitrovicë, srbsky Kosovska Mitrovica) má s bariérami mezi etnicky rozděleným severem a jihem bohaté zkušenosti. Ústřední most přes Ibar zahradily v roce 2011 barikády z kamení a štěrku, které vztyčili Srbové na protest proti dohodě Prištiny a Bělehradu. Ten samostatnost Kosova, jež v únoru 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, neuznává a pokládá ho za nedílnou součást svého území. Výměnou za příslib eurointegrace však svolil ke kompromisu, jímž předal faktickou kontrolu nad tamními srbskými enklávami Prištině.
Val bránil průjezdu přes most tři roky - až kosovským úřadům došla trpělivost. Když ovšem přikázaly, že barikády musí zmizet, Srbové reagovali po svém. V půlce června 2014 nahradili kamení a štěrk kordony betonových květináčů a „zelenou“ barikádu sarkasticky nazvali Park míru. Ten zmizel až loni v srpnu, v rámci dohody o znovuotevření mostu pro dopravu.
A lídr Srbské radikální strany Vojislav Šešelj rovnou prohlásil, že Albánci plánují ozbrojený útok na čtyři většinově srbské obce na severu Kosova, včetně Mitrovice. Kosovský premiér Mustafa kontroval tím, že se Srbsko v případě severního Kosova může inspirovat postupem Moskvy při obsazení a anexi Krymu.
Srb Nenad Radosavljević zasedá v radě města Leposavić, jedné ze čtyř obcí, které podle Šešelje měly padnout za oběť Albáncům. On sám má jasno: Bělehrad situace v Kosovu zneužívá k tomu, aby kamufloval vlastní selhání a nenaplněné sliby. Srbští politici mluví o etnických konfliktech, aby odvedli pozornost od zásadních problémů jako ekonomický růst či nezaměstnanost, tvrdí.
„Chtějí schovat své neúspěchy, protože nic z toho, co naslibovali, nesplnili. Lidem se nežije lépe, proto se (politici rozhodli) volat po válce. To se může snadno vymknout z ruky,“ varoval Radosavljević minulý týden pro Balkan Insight.
Mitrovický politolog albánské národnosti Nexhemdin Spahiu serveru potvrdil, že situace ve městě se uklidňuje. Vztahy mezi kosovskými Albánci a Srby mají k ideálu daleko, ale nejsou tak zlé, jak je Bělehrad líčí, uvedl. „Incidenty se častěji odehrají uvnitř etnické skupiny než mezi nimi vzájemně,“ zdůraznil.
