Karel Sedláček: Dojemné, vlastenecké, americké. Vítězství spojuje

28. únor 2017

Volba Toma Pereze za předsedu Demokratického národního výboru se všeobecně pokládá za promarněnou šanci dostat do čela amerických Demokratů někoho s vizí a charismatem.

Tento příznivec Hillary Clintové těsně zvítězil až ve druhém kole nad kongresmanem Keithem Ellisonem. Je znám svými silně levicovými názory a v médiích je oblíben jako první muslim zvolený do Sněmovny reprezentantů. Tom Perez, jehož rodiče se přistěhovali z Dominikánské republiky, chce pokračovat v dosavadní Obamovsko-Clintonovské línii, která u amerických voličů nezabrala.

Nejen u prezidentských voleb, ale katastrofální je bilance i ve volbách na nižších úrovních. Bouřlivá atmosféra na kongresu svědčí o rozpolcenosti Demokratické strany. Hillary Clintonová se neodvážila sjezdu v Atlantě zůčastnit a poslala jen videopozdrav. Také bývalý prezident Obama nepřijel a raději šel v New Yorku s dcerou do divadla.

Tvrdému jádru strany je jasné, že se za Obamy stranické struktury rozpadly, a chtějí proto do dvou let stranu přebudovat. Snad najdou nové mladé politiky, kteří nezatíženi neúspěšnou minulostí, nebudou schopni jen organizovat protitrumpovské taškařice, ale nabídnou skutečný alternativní program. Za cíl si prý stanovili získat bílé dělníky. Je otázka, zda právě tato profesní skupina představuje nevyužitý volební potenciál.

Donald Trump z nových reprezentantů Demokratické strany dělal legraci. Na každoročním kongresu Republikánské strany, který se letos konal na předměstí Washingtonu, dokonce prohlásil, že se Republikánská strana stala také stranou dělníků. V tom má pravdu, jak dokládá analýza voličů z posledních voleb.

Tom Perez, předseda Demokratického národního výboru

Rozpolcenost strany ustoupila

Trumpovo vystoupení uvedla americká vlastenecká píseň Bože ochraňuj Ameriku, kterou napsal v roce 1918 Irving Berlin. Má formu modlitby a provází Američany už téměř sto let při důležitých historických událostech. Je ovšem otázka, zda kongres Republikánů takovou událostí je.

Lesku mu bezesporu dodal fakt, že od dob prezidenta Ronalda Reagana v roce 1981 byl Trump prvním prezidentem, který navštívil sjezd Republikánské strany.

Vítězství spojuje, říká osvědčená pravda. Zdá se, že rozpolcenost strany ustoupila do pozadí a Trumpa kritizuje jen několik neuspokojených disidentů. Ještě před necelým rokem se Republikáni radili, jak Trumpa vystrnadit ze soutěže o prezidentskou nominaci, a nyní jej zahrnuli ovacemi.

Jeho řeč původně plánovaná na 15 minut byla často přerušována souhlasným skandováním a protáhla se skoro na třičtvrtě hodiny. Prezident konstatoval, že s výstavbou zdi na hranici s Mexikem se začně už asi příští měsíc. Pokračují přípravy na daňovou a zdravotní reformu a podrobnosti prý oznámí v úterý ve svém projevu v Kongresu. Na něj potom naváže série masových shromáždění v různých částech USA.

Donald Trump

Je jasné, že na nich se nechá oslavovat nadšeným davem, dojde na potřásání rukama, plácení po zádech a mávání vlajkami. Bude to dojemné, bude to vlastenecké, bude to americké.

autor: Karel Sedláček
Spustit audio