Polovina mladých Britů se necítí být Evropany. Důvodem je multikulturalismus, tvrdí Kocourek
Pouze polovina mladých Britů mezi 18 a 30 lety se cítí být Evropany, pětina z nich nepociťuje ani britskou identitu. Ukázal to průzkum skupiny odborníků Demos provedený s podporou kulturního institutu British Council. „Jen třetina mladých Britů je schopná mluvit cizími jazyky,” říká Milan Kocourek, spolupracovník Českého rozhlasu ve Velké Británii.
„Jeden z důležitých důvodů výsledků průzkumu je ten, že se v posledních letech prosazuje takzvaný multikulturalismus, ve východní Anglii třeba ve školách. Jde o koncept, kterému se také říká all-inclusiveness, tedy zahrnující všechno a všechny,” tvrdí Koucourek.
Málo jezdí do Evropy
Zatímco dřív bylo ve školách katolické nebo anglikánské konfese mnohem víc podnětů pro výchovu k britskému vlastenectví, dnes je takových škol mnohem méně.Milan Kocourek
„Zatímco dřív bylo ve školách katolické nebo anglikánské konfese mnohem víc podnětů pro výchovu k britskému vlastenectví, dnes je takových škol mnohem méně. Multikulturalismus, zavedený labouristy v 80. letech, nabývá vrcholu, tím pádem máme výsledky jako tento,” myslí si host.
Podle Kocourka s tím souvisí i anglický liberalismus. „Mladí Britové se často neučí cizí jazyky, třeba jen jedna třetina je schopná mluvit cizími jazyky. Málo jezdí do Evropy, například jen asi 10 až 12 procent bylo v Evropě zaměstnáno, takže mají od Evropy jistý odstup, který je daný jejich britskostí,” říká.
Celý svět mluví anglicky
Co způsobuje to, že pouze jeden ze tří mladých Britů mluví cízím jazykem? „Na jazyky jsou dost líní a lhostejní učit se je. Oni vědí, že celý svět mluví anglicky. Když přijedou do ciziny, jsou všude vystaveni situacím, ve kterých nemusí mluvit jinými jazyky. Nemají tak motivaci, to bude asi nejsilnější aspekt. Ten přispívá k tomu, že jsou spokojeni ve své vlastní, osobní identitě,” odpovídá Kocourek.
„Už za války říkal Winston Churchill, že Spojené království je v Evropě, ale bohudík jej od ní odděluje moře. To je, myslím, stále dost silné, Britové se velmi často cítí jako imperialisté. Jde tam spíš o globalismus než o silné evropanství. To je nejsilnější v Londýně, v oblasti, kde bylo třeba 59 procent pro setrvání v Evropské unii. Například na severovýchodě Anglie je zase nejsilnější britství, tam je až 53 procent lidí, kteří pociťují silně britskou identitu. Je to tedy dané i geograficky,” říká host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.