Návštěva Donalda Trumpa v Polsku rozdělila Evropu

Donald Trump zdůraznil americký závazek bránit Polsko proti agresi, možná i ruské – toho si všímá americký list New York Times.

Prezident zároveň zopakoval slib pomoci americkým pracujícím, a polská vláda schválila nákup amerického obranného systému Patriot, potvrdil listu nejmenovaný člen polského kabinetu.

Trump ale reagoval smíšeně na otázku ruského vměšování do amerických prezidentských voleb. Pronesl jedno prohlášení určené polskému publiku a druhé, které jako by bylo pro Putina. Vyjádřil pochopení pro polské obavy z ruské intervence na Ukrajině, a řekl, že „s Polskem spolupracuje na reakci na destabilizující ruské kroky“.

Postavíme se severokorejské hrozbě

Dodal ale, že není zcela přesvědčen, že za vměšování do loňských voleb je zodpovědná pouze Moskva. Americké zpravodajské služby se přitom shodují, že celá akce z Ruska vzešla, a to na přímý pokyn Putina. „Myslím, že to bylo Rusko, ale zapojeni mohli být i lidé z jiných zemí. Nikdo to neví jistě,“ řekl Trump.

Podle amerického serveru CBS News naopak Trump vůči ruské vládě použil zatím nejtvrdší slova. Nikdy předtím neřekl, že by destabilizovala situaci na Ukrajině i jinde. Zároveň však Rusko vyzval, aby se zapojilo do mezinárodního boje proti terorismu. To se podle serveru jistě líbí Putinovi, který už dlouho nabízí Spojeným státům partnerství v zemích jako Sýrie. Putina nicméně Trump ve svém projevu ani jednou nejmenoval.

Donald Trump během návštěvy Polska|foto:CC0 Public domain

Americký prezident také varoval Severní Koreu a prohlásil, že v reakci na její nejnovější zkoušku interkontinentální balistické rakety „zvažuje opravdu vážné věci“, doplňuje list Financial Times.

Trump zdůraznil, že se severokorejské hrozbě rezolutně postaví, a vyzval svět, aby Pchjongjangu jasně ukázal, že jeho chování má následky. Podle listu však tyto Trumpovy výroky ještě vystupňují napětí a zvýrazní rozpory mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou v tom, jak na severokorejské akce reagovat.

Povzbuzení pro polskou vládu

Trumpova návštěva Polska ale také vyvolala obavy, že spíš prohloubí zvětšující se rozdíly v Evropě, než aby ji sjednotila, dodává britský Guardian. Brusel i evropské státy se bojí, že návštěva podpoří polskou vládu, která má časté spory s Evropskou unií kvůli útokům na domácí nezávislé demokratické instituce a odmítání přijímat uprchlíky v rámci povinných kvót.

Jak situaci shrnul předseda socialistického bloku v europarlamentu Gianni Pitella, „Trump během několika měsíců ve funkci ohrozil pařížskou klimatickou dohodu i vztahy mezi Evropou, Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí a teď hrozí, že zničí křehkou situaci v Polsku a ve východní Evropě“.

Po květnovém teroristickém útoku v Manchesteru polská premiérka Beata Szydlová odsoudila „šílenství bruselské elity“, která se snaží vytvořit „utopii otevřených hranic“. A ministr vnitra Mariusz Blaszczak prohlásil, že za terorismus v západní Evropě může odklon od křesťanských kořenů.

Logo|foto:Český rozhlas

I když se Polsko oficiálně k členství v Evropské unii stále hlásí, vláda Brusel obviňuje, že podléhá „německému diktátu“. Německá kancléřka Angela Merkelová unii pobízí, aby vůči Varšavě zvolila tvrdý postup kvůli jejím útokům na společné hodnoty sedmadvacítky.

Polská vláda je ale na mezinárodní kritiku svých kroků směrem k ovládnutí státních médií a soudnictví nesmírně citlivá. Její nadšení z Trumpovy návštěvy vysvětlil Piotr Buras, ředitel varšavské pobočky Evropské rady pro mezinárodní vztahy: „Pro polskou vládu to byla příležitost ukázat, že údajná izolace Varšavy je pouhý mýtus, a udělala z ní úspěch ještě dřív, než proběhla,“ cituje britský Guardian.