Karel Hvížďala: Šimečka o lhostejnosti a Češích uhranutých Babišem

To je citát z poslední knihy Martina M. Šimečky, dnes šedesátiletého slovenského novináře, který byl kromě jiného šéfredaktorem slovenského deníku SME, českého Respektu a od konce minulého roku je redaktorem Denníku N v Bratislavě.

Kniha se jmenuje Medzi Slovákmi a má podtitul Stručné dějiny lhostejnosti od Dubčeka k Ficovi alebo Ako som sa stal vlastencom. Jde o soubor esejí, jejichž hlavním motivem je lhostejnost, kterou připisuje nejen anonymnímu davu, ale i konkrétním jedincům a samozřejmě při zpětném pohledu i sobě.

V ní spatřuje degradaci života na pohodlné přežívání, které ale dává mocipánům velký prostor pro snadnou manipulaci a deformuje autenticitu jedince.

Vrátím-li se ale k úvodní citaci a záhadě, proč česká racionální společnost zároveň tak snadno podléhá uhrančivě iracionální víře v Andreje Babiše, myslím že odpověď na tuto otázku není tak složitá: Naše společnost je rozdělená a na tomto stavu se podílejí do značné míry naši dva poslední prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman.

Andrej Babiš|foto: ČTK, Kateřina Šulová,ČTK

Babiš jako Mečiar?

Andrej Babiš, který se cítí být za obou režimů jako vítěz, je přesvědčený, že je lepší než všichni ostatní včetně obou prezidentů, a přitom má v sobě zabudovaný kulturní kód bývalé všemocné nomenklatury a pracovníků bezpečnosti, proto dokáže docela přesně odhadovat potřeby té neautentické společnosti, která není jen lhostejná ke společnosti, ale i ke svému osudu a nechce být za něj odpovědná.

Ráda tuto odpovědnost na někoho deleguje. Babiš část lidí odpudil: potvrdil jim, že politika je svinstvo, to je těch 40 procent, co nešlo k volbám a necelým 18 procentům, kteří čekají na spasitele, slíbil, že za ně všechno vyřeší a ti mu pomohli spolu s marketingem a D´Hondtovým systémem k vítězství.

Šimečka ale sám ukazuje, že toto vítězství může mít bumerangový efekt, jak tomu bylo na Slovensku v případě Mečiara. I Babiš se teď, jak z rétoriky jeho členů hnutí a spřízněných stran ve Sněmovně vyplývá, chystá vyrazit k litému boji proti kulturním elitám a chce zlikvidovat hlavně veřejnoprávní média.

Vladimír Mečiar|foto: Tomáš Novák

Jenže tím by mohl způsobit paradoxně přesně to, co se podařilo nechtěně i Mečiarovi: společnost se aktivizovala, a to v letech 1994 až 1998 ještě nebyla pátá mocnost, kam dnes patří internetové a nezávislé televize, rádia. weby a blogy, tak daleko, jako je tomu dnes.

A navíc na Slovensku nebyla nikdy tak silná tradice odporu jako v Čechách a na Moravě. Proto nejspíš by mohl pan Babiš skončit úplně stejně jako pan Mečiar.