Génius Nikola Tesla (3.)
Další vynálezy, sny a spekulace. Geniální Tesla byl skvělý konstruktér, ale poněkud nerealistický teoretický fyzik. Jeho plány na šíření energie po celé Zemi z jednoho místa nebo paprsky smrti, které působí na 400 kilometrů, patří k jeho nerealizovatelným vizím.
První část: Počátky bádání a střídavý proud
Druhá část: Od radiotechniky k bezdrátovému přenosu energie
Motto:
...mé ucho zachytilo nepatrné signály, které pravidelně přicházely z nějakého místa, které se muselo nacházet mimo Zemi ... (Nikola Tesla, 1919)
Tesla se už od roku 1896 zabýval myšlenkou meziplanetární radiové komunikace s Marsem a napsal na toto téma řadu článků. Existuje také spekulace, že jedním ze svých přijímačů mohl zachytit signály přicházející z pulsující magnetosféry Jupitera. (Jedná se ale o čistou spekulaci nezaloženou na faktech.) Tesla hodně snil a počet jeho vizí byl určitě vyšší než počet myšlenek, které se mu podařilo realizovat. Ale i to, co uskutečnil, z něj dělá jednoho z nejvýznamnějších inovátorů v historii techniky.
Rezonátory a blesky
Tesla dobře znal situace, kdy pro přenos oscilačních signálů či dokonce energie není potřeba drátů. Tento jev uměl také zesílit pomocí tzv. rezonance. Na publikum působilo efektně, když držel v rukou velké luminiscenční žárovky či neony, které svítily bez drátového napájení. Pravděpodobně tady vznikly historky o tom, jak Tesla drží v ruce "ohnivé koule" a tělem mu prochází silný proud. Další legenda vznikla na základě propagační fotografie, na které Tesla seděl v laboratoři přímo pod ohromným bleskovým výbojem. Ve skutečnosti šlo o fotomontáž vyrobenou vícenásobnou expozicí, Tesla by jinak vlivem vzniklého mohutného zvukového rázu ohluchl. (Tento vědec v řadě bezpečných případů ale opravdu demonstroval průchod střídavého proudu svým tělem, čelil tak kampani Edisonem najatých agitátorů.)
Teslovy transformátory (Tesla coils) byly a jsou schopny generovat blesky až o délce několika desítek metrů a také zajímavé laditelné zvuky. V současné době využívá tyto přístroje mj. řada performerů v rámci velmi efektních audiovizuálních show. Mají však přitom pro jistotu na sobě vodivé obleky, které fungují jako Faradayova klec a téměř všechna elektromagnetická pole a napětí odstiňují.
Teslovy meze
Tesla snil také o tom, že pomocí své věže na mysu Wardenclyff na Long Islandu ("Světová vysílací stanice", 1900, výkon přes 200 kW) bude moci vysílat jakýkoliv druh informace po celém světě a později snad i energii. Nechtěl ale využít jak je dnes běžné odraz krátkých radiových vln od ionosféry či přímo se šířící mikrovlny, ale počítal spíše s ohybem vln podél povrchu Země. To je typické naopak pro velmi dlouhé radiové vlny s frekvencí menší než 30 kHz. Používají se např. pro spojení s ponorkami, ale pro přenos většího množství energie vhodné nejsou. Tyto povrchové vlny (tzv. terestriální stojaté vlny), k jejichž generování a zesílení využil jako součást svého rezonátoru i povrch Země, objevil už při svých experimentech s vysílačem a vysokofrekvenčními generátory v Colorado Springs (1899). Tam také rozsvítil 200 žárovek na vzdálenost 40 km a uskutečnil bezdrátový přenos zpráv na vzdálenost téměř tisíc kilometrů. Použil přitom vysokofrekvenčních proudů o kmitočtu 150 kHz a o napětí až dvanácti miliónů voltů. Projekt Wardenclyffské věže však pohltil velmi mnoho peněz (sponzor J. P. Morgan se nakonec stáhl) a nemohl být dokončen.
Odkaz a legendy
Kromě už zmíněných elektrotechnických patentů Tesla navrhl mj. letadlo s kolmým startem, bezbřitou (bezlopatkovou) turbínu, termomagnetický motor, elektrické zapalování pro auta a princip logického hradla. Předpovídal také nástup automatických strojů a robotů. Jeho poslední patent je z roku 1928, potom se věnoval už spíše jen teoretickým úvahám, obecným spekulacím a často bombastickým veřejným vyhlášením. Například v roce 1934 v novinách ohlásil svůj protiletadlový částicový "paprsek smrti". Udělal to zřejmě proto, aby jakožto přesvědčený obránce míru zastrašil možné agresory a zabránil válce. Tvrdil, že tento prostředek může zničit 10 000 letadel na vzdálenost 400 km. Nic takového však už nikdy nesestrojil. K perličkám patří jeho tvrzení, že může Zemi rozkrojit jako jablko.
Nikola Tesla byl v posledních desetiletích svého života většinou chudý a osamělý člověk. Byl finančně nepraktický, jeho impulsivní povaha nesla stále více rysů podivínství, což byl zřejmě následek celé řady chorob, které prodělal. Říká se, že jako inženýr měl geniální intuici, ale ve fyzikální teorii se jeho představivost a extrapolace často ocitla mimo reálnou fyziku. Po 2. sv. válce se většina jeho písemné pozůstalosti přestěhovala do jeho osobního muzea v Bělehradě. Říká se, že v hodnoceních oficiálních historiků techniky jsou Edison a Marconi často nadřazeni významu Tesly, ač by tomu spíše mělo být právě naopak.
Teslův odkaz žije oficiálně i neoficiálně dál např. v názvech veličin, firem a výrobků, jmenujme společnost Tesla Motors, stolní superpočítač Nvidia Tesla, československou firmu Tesla a jednotku magnetické indukce Tesla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
