Revoluční solární články jsou inspirovány fotosyntézou
Nadace finské Technologické akademie co dva roky uděluje cenu Millenium Technology. Oceňuje tak technické inovace, které zlepšují kvalitu života. Laureát dostane 800 tisíc eur. Letošní cenu získal v Helsinkách profesor Michael Grätzel z Technologického institutu v Lausanne. Vynalezl solární článek, díky němuž mohou solární energii laicky řečeno vyrábět okna. Inspiroval se prý fotosyntézou, procesem, jakým rostliny přeměňují světelné záření na energii.
„Jedná se o velmi významný objev, protože nabízí novou alternativu pro sluneční články. Dosavadní solární články vyžadují polovodiče, především křemík, které jsou energeticky náročné. Základ Grätzelova objevu je v tom, že se dá použít levný polovodič založený na oxidu titaničitém, což je běžná titanová běloba, kterou se například natírají zdi,“ vysvětluje princip vynálezu profesora Grätzela Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu Akademie věd a dodává:
O novém vynálezu levných a účinných solárních článků mluvil na Rádiu Česko Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu Akademie věd
„Problém běloby je ale ten, že je bílá. Neabsorbuje světlo a aby mohla fungovat jako sluneční článek, potřebuje něco, co sluneční světlo zachytí. Tím jsou barviva. Podobná barviva užívá i fotosyntéza, ve které se pan profesor inspiroval.“
Právě barviva hrají v úspěchu článků velkou roli. Přirovnání serveru BBC, že by při využití nové technologie mohla elektrickou energii vyrábět třeba okna ale bere Fejfar jako nadsázku:
„Okna jsou od toho, aby propouštěla světlo. Když něco propouští světlo, nemůže ho současně zachycovat a využívat na přeměnu v elektřinu. Můžeme tedy čekat nové články na oknech, která mají být ztmavená, ale určitě se nebude jednat o články s velkou účinností. Na to jsou potřeba známé černé plochy, ale i takové se dají z Grätzelových článků dělat a mají tu výhodu, že jsou velmi levné.“
