Berlín a Paříž ladily své přístupy ke krizi eurozóny

Francouzsko-německý summit měl do světa vyslat signál, že obě země spolu zase komunikují skoro jako dřív a že jsou připraveny úzce spolupracovat v zájmu další evropské integrace.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová

Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová | Foto: The Council of the European Union

Doby kohlovsko-mitterandovského elánu ale současná situace nepřipomíná ani vzdáleně. Vztahy mezi Berlínem a Paříží se zhoršovaly postupně od nástupu Nicolase Sarkozyho a Angely Merkelové do čela svých zemí.

Nejhlubšího bodu dosáhly letos, kdy novinové komentáře psaly o tom, že francouzský prezident německé kancléřce prý doslova vnutil mohutnou pomoc Řecku, tedy krok, kterým Merkelová u německých voličů hodně ztratila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Světě o osmé téma rozebrali expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek a ekonom Poštovní spořitelny Jana Bureš

Zamýšlená schůzka obou vrcholných politiků byla nejprve minulý týden přeložena, včera vpodvečer k ní tedy došlo a obě strany minimálně formálně předváděly mimořádnou vůli ke kompromisům.

Hospodářská vlády Evropy

Francie je ochotna rezignovat na své plány vytvořit ze šestnácti zemí eurozóny jakési řídící centrum unie. Německo místo toho začíná mluvit o hospodářské vládě Evropy. Přesto mnozí experti oživovanému německo-francouzskému spojenectví moc šancí nedávají.

Expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek ve Světě o osmé označil včerejší setkání za silně napínavé, protože žádná z obou zemí nemá kam ustoupit. Ekonom Poštovní spořitelny Jana Bureš uvedl, že summit neměl vliv na finanční trhy, protože ten byl plně zaměstnán na situaci ve Španělsku, schůzka byly fakticky na druhé koleji.

„Pragmatismus vždy vládl v Evropě a byla to chyba, eurozóna se dostala do kritické situace. Včera se jistě prosadila německá kancléřka. Německo zabrání tomu, aby v rámci eurozóny financovalo její slabší členy,“ poznamenal Robejšek, který situaci považuje za složitou.

Bureš označil za obtížné, aby EU šla za dnešní rámec volné koordinace hospodářských politik. „Pokud byste chtěli ustavit určitou společnou, silnou evropskou vládu se silným společným rozpočtem, tak by to nutně znamenalo synchronizaci především sociálních politik.“ A to označil za velmi obtížné.

Pár dní před ekonomickým summitem Unie se Německo a Francie alespoň částečně dohodly na příští hospodářské politice. Německo se domnívá, že ekonomickou vládu potřebují nejen země eurozóny, ale i ty, které dosud euro nepřijaly.

Milan Kopp, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme