Turecko se připravuje na další boj s kurdskými separatisty

Kurdští separatisté napojení na Stranu kurdských pracujících, kterou mají Evropská unie a Spojené státy na seznamu teroristů, v posledních dnech zesílili odpor vůči turecké vládě. Od začátku června sužují Turecko atentáty, které připravily o život už dvě desítky lidí. Při posledním, včerejším, zemřelo v Istanbulu pět lidí, včetně dospívající dívky. Turecká armáda a policie se proto připravují na další boj se separatisty.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kurdská vlajka

Kurdská vlajka | Foto: Břetislav Tureček | Zdroj: Český rozhlas

S několika atentáty, ke kterým v Turecku v posledních dnech a týdnech došlo, je spojována ilegální strana PKK.

Přehrát

00:00 / 00:00

O boji kurdské strany PKK proti turecké vládě mluvila na Rádiu Česko spolupracovnice Českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová.

„Jedním ze základních původních požadavků PKK je vyhlášení nezávislosti Kurdistánu. V současnosti ale strana prohlašuje, že jí již nejde o nezávislost, ale hlavně o kulturní práva a svobodu projevu pro své lidi. PKK je v Turecku považována za teroristickou organizaci, jako taková je zakázána a vláda se s ní odmítá bavit a vyjednávat s ní,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová a pokračuje:

„Premiér Erdogan o víkendu prohlásil, že je třeba proti teroristům bojovat do konce. PKK již minulý měsíc oznámila, že se nebude doprošovat a zesílí svůj boj. Proto tedy ten krvavý červen.“

Od roku 1984, kdy PKK zahájila ozbrojené útoky, zemřelo v bojích v Turecku na 40 tisíc lidí.

„Turecká vláda začala kurdské menšině naslouchat až v 90. letech, kdy se Turecko začalo zajímat o vstup do Evropské unie. Od roku 2003 začalo Turecko postupně Kurdům vycházet vstříc. Povolilo například rozhlasové a televizní vysílání v kurdštině, stejně tak výuku v mateřském jazyce Kurdů v určitých školách. Vláda dokonce nedávno schválila rozsáhlé vydání učebnic v kurdštině. Kurdové mají i své zastoupení v parlamentu,“ uvádí Urbišová.

Turecká vláda v minulém roce dokonce vyhlásila takzvanou kurdskou iniciativu, která měla mimo jiné přinést i snížení počtu vojáků na východě země. PKK ale nyní tvrdí, že vláda nesplnila všechny sliby, které dala. Požadavky PKK jsou proto nyní spíše v obecné rovině. Strana varovala tureckou vládu, že se násilnosti rozšíří na všechna turecká města.

„Snaží se tím donutit vládu k vyjednávání, ta to ale odmítá. Turecká armáda i policie se proto intenzivně připravují na další boj s kurdskými separatisty,“ dodává Julie Urbišová.

Karolína Koubová, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme