Reforma ústavy nemusí přiblížit Turky k EU, říká Füle
Jako velký triumf tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana označují média výsledek nedělního referenda. V něm voliči schválili velmi diskutované změny ústavy. Mají omezit pravomoci armády, změnit hierarchii soudů, ale také posílit lidská práva a zavést úřad ombudsmana.
Výsledek tureckého hlasování pochválil i eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Podle něj jsou reformy krokem správným směrem a obsahují hned několik důležitých bodů, jejichž vyřešení je klíčové pro vstup do EU. Z 26 článků, které se po referendu budou měnit, se ale podle něj těžko vybírají ty nejdůležitější:
„Důležité je jak vytvoření role ombudsmana, tak to, že civilní soudy dostanou novou pravomoc nad důstojníky, kteří jsou eventuálně zapletení do plánovaných převratů, nebo to, že vojenské soudy nemohou soudit civilisty, či pozitivní diskriminace. Těch věcí je tam celá řada. Nikdy jsme nedělali seznam toho, které z nich jsou nejdůležitější.“
Chvála tureckého referenda ze strany Evropské komise však nemusí vést ke konkrétním posunům v přístupových jednáních. Z 35 vyjednávacích kapitol jich Turecko dosud otevřelo jen 12.
„Tohle bude hodně zajímavá otázka pro následující týdny a měsíce. Přijetí toho balíku je určitě dobrou zprávou pro reformu, upevnění základních svobod a další demokratizaci Turecka. Nakolik to bude mít přímý a pozitivní dopad na otevření dalších kapitol, to si budeme muset ještě chvíli počkat,“ uvedl eurokomisař pro rozšíření.
„Těch kapitol, které můžeme otevřít během belgického předsednictví, není zase tak moc. Jsou pouze tři a nebudou úplně jednoduché. Pokud víme, tak ty tři kapitoly nesouvisí s reformou,“ pokračoval.
Füle: Turecko má problémů více
Kritici Turecka i přes změny v ústavě poukazují na řadu dalších nedostatků v turecké demokracii. V ústavě jim chybí například garance práv menšin.
„Nenajde se tam víc věcí. Rádi bychom viděli, že se udělá víc pro svobodu tisku či náboženského vyznání. Sám premiér Erdogan už řekl, že po parlamentních volbách bude chtít pracovat na nové ústavě, kterou chce i opozice. Potřebu nové ústavy vidí i komise,“ vysvětlil Füle.
Jednou z překážek tureckého vstupu do EU stále zůstává také kyperský problém.Hovoří se o tom, že stagnace ve vyjednáváních mnohým členům Evropské unie vyhovuje. A než aby kyperský problém řešili, hýčkají si ho jako záminku, proč Turky do Unie zatím přijímat nemusí.
„Je to zejména kyperský problém, který nám brání otevřít více kapitol. Některé státy blokují počet kapitol, které bychom mohli otevřít. Navíc některé kapitoly navrhla i komise k zablokování. A to ty, které jsou spojeny s kyperským problémem. Problémů v Turecku je ale více,“ připustil eurokomisař pro rozšíření.
Erdogan, přestože právě on Ankaru na západ důrazně nasměroval, neodmítá ani jiné „strategické nápadníky“. Rozvíjí energetické vztahy s Íránem, investuje na Balkáně a pokouší se o námluvy s Ruskem v oblasti Černého moře.
Podle Štefana Füleho však nehrozí, že by pro Turky Evropská unie i v takové konkurenci ztratila atraktivitu:
„Strategický záměr hrát úlohu globálního hráče spolu s Tureckem je na straně EU. Strategický záměr Turecka docílit a naplnit asertivní zahraniční politiku spolu s EU je tady také. Turci si uvědomují, že jedna věc je vést zahraniční politiku v deklaratorní rovině, jiná věc je mít podporu 27 členských zemí a mít k tomu instrumenty, které EU má.“
